Kvalita lůžka je základ dobrého dne. Když je lůžko nepohodlné, bolí vás záda. A představte si, jaké to musí být pro děti, které mají růstové spurty, a nohy a svaly je bolí už jen z toho, jak rostou. Špatná matrace a postel jsou pro jejich vývoj přímo vražedné.
Když si přinesete dítě z porodnice, možná prvních několik dní může spát v kolébce, košíku nebo provizorním skládacím lůžku, později už ale musí mít postel vlastní. Obecně existují pro výběr dvě stadia. Ta jsou určena věkem dítěte. Jako první budeme vybírat postýlku, která bude sloužit od narození do 2 let, poté půjdeme koupit už postel velkou.
Pro nejmenší
Postýlka pro nejmenší je přizpůsobena nejen potřebám dítěte, ale i matky, která u něj tráví mnoho času. Dítě by se tu mělo cítit bezpečně a zároveň tu najít maximální pohodlí pro spánek. To zajišťuje rozměr postýlky, který je přizpůsoben výšce. Do dvou let mívá velikost 50 x 100 cm, můžeme mu pořídit i rozměr 60 x 120 - 146 cm.
Některé postýlky můžou být bez jedné bočnice. Pak se dají přidat k posteli rodičů a vzniká tak jednodušší kontakt mezi matkou a dítětem
Proti pádu dítěte je každá postýlka vybavena zábranami na všech čtyřech stranách, přičemž minimálně dvě z nich jsou upravené tak, že dítě může s okolím udržovat vizuální kontakt. To zajišťují bočnice, které mají mřížování ze svislých tyček umístěných od sebe cca 7,5 cm. Vzdálenost příček je bezpečná a nedovolí ratolesti prostrčit hlavičku, zároveň je dítěti umožněno vidět a být viděno.
Postýlku je nutné vybírat také s ohledem na potřeby dospělých. Právě oni se budou kolem dítěte (a tedy i postýlky) pohybovat nejčastěji, a je výhodné pořídit modely vybavené dalšími funkcemi. Patří sem například možnost nastavení výšky matrace, znamená to, že čím je dítě menší, tím může být výš, což je výhodné i pro matku, která se nemusí k dítěti nepohodlně sklánět. S růstem pak matraci nastavujeme do nižší polohy, což zajišťuje i bezpečnost dítěte, kterému je tím zamezeno pádu přes zábranu. Vhod přijdou modely vybavené kolečky, která umožní snadné a rychlé přemístění z místa na místo.
Větší děti pak už nastupují a vycházejí z postýlky samy, a to pomocí vyndavacích příček. Je to výhoda, že dítě má stále zábranu, takže nevypadne, jen je zde úzký průchod.
Postýlka z druhé ruky?
Postýlky se dědí a také se velmi často prodávají. Vždyť normální postel nám slouží déle než tři roky. Takže dětských postýlek je na bazarech dost a dost. Jenže v momentě, kdy ji koupíme už použitou nebo ji využijeme po starším sourozenci, musíme zkontrolovat její bezpečnost, zkusit je-li dostatečně pevná a odolná a prověřit jednotlivé funkce. Opominout nesmíme povrch materiálu, zda je hladký a žádný spoj nevyčnívá (hřebíky apod.), ale hlavně musíme postýlku vždy vybavit novou matrací.
Vnitřní svět
Postýlka je tvořena samozřejmě i vnitřním vybavením. Vedle estetického dojmu – tedy roztomilého vzhledu, mají jednotlivé kusy i vlastní význam. Například látková zástěna připevňovaná na okolní zábrany vytváří v postýlce dítěti intimnější prostředí, zároveň tvoří izolační vrstvu a ochranu před průvanem. Také nepadají na zem tak často dudlíky a hračky.
Když dítě vyroste
Vyndavací tyčky v postýlce jsou základ pro osamostatnění dítěte
Některé děti vydrží v dětské postýlce klidně i do třetího roku života. Ale některé děti, které dost vyrostly, je lepší už přemístit do dospělácké postele. Mnoho rodičů nakoupí dětské tříčtvrteční postele. Ale zkušenosti rodičů pak říkají, že to není ta nejlepší volba. Děti rády běhají do postele k rodičům, a ti se moc nevyspí. Spousta lidí tak raději opustí svoje lože a přesune se zase do dětského, aby měli klid.
Pokud přesunete dítě do vlastního pokoje, je třeba také myslet na to, že v dobách, kdy bude mít noční děsy, kdy bude nemocné apod., budete muset s ním v pokoji být. Proto je lepší mít zde připravené místo na ležení. Výhodné jsou tak výsuvné druhé postele, které se později využijí i pro návštěvy nebo na hraní.
Titulní foto: Thinkstockphotos.com
