Vertikální zahradou nazýváme výsadbu rostlin, která je uspořádána ve svislém směru. Můžeme se setkat i s jinými názvy, jako živá stěna, zelená zeď nebo vegetační stěna. Nejde přitom o stěnu porostlou popínavými rostlinami; vegetace ve vertikálních zahradách je pěstována v kapilárních rohožích, které se ke zdi připevňují pomocí drátěného pletiva. Rostliny také mohou být zasazeny do menších nádob nebo panelů, jež pokrývají celou svislou stěnu nebo její část.

Vertikální zahradu si můžeme vytvořit jak na zahradě, tak třeba v interiéru, lišit se bude jen výběr rostlin. Pokud máte v koupelně okno, můžete si vytvořit neobvyklou zelenou stěnu i tady - hodit se sem budou zejména tropické rostliny, které mají rády vlhké prostředí a nejsou tolik náročné na světlo. Pro vertikální zahrady založené na konceptu rohoží vybíráme především vegetaci pocházející ze skal a skalních převisů, jež nepotřebuje mnoho půdy. V kuchyni zase můžete pokrýt část stěny třeba nádobami s bylinkami.

Zelené stěny nejsou zase takovou novinkou, jak by se mohlo zdát, znal je už starověk. V moderní éře jsou spojovány s profesorem krajinářské architektury Stanleym Hartem Whitem, který si tyto systémy nechal patentovat už v roce 1938. Na konci 80. let je pak oživil botanik Patrick Blanc a začal je úspěšně zavádět do kancelářských prostor. Řada vertikálních zahrad byla vybudována ve veřejných prostorách, jako jsou třeba letiště, a jednou z nich se pyšní také Evropský parlament v Bruselu.

Poslední dobou se vertikální zelené plochy prosazují i v soukromých domech a bytech. Nejen že působí velice esteticky a dodávají interiéru nezvyklý šmrnc, podle odborníků rovněž prospívají našemu zdraví. Rostliny na stěně odbourávají škodlivé látky v ovzduší, zachycují prach a zvlhčují vzduch v přetopených místnostech. Kromě toho fungují jako přírodní tepelná i zvuková izolace. Průzkumy navíc ukázaly, že pobyt v místnosti se zelenými rostlinami zmírňuje bolesti hlavy a únavu.