Zatímco červotoč nepřežije teploty nad 30 či 40 °C, tesařík si v teple libuje. Jeho larvy se stahují do teplejších částí budov a na horní strany trámů krovu, kde je zezdola špatně zpozorujete. Chodbičky budují pod povrchem dřeva, a tak často poznáte jen po hmatu, že se něco děje - ve dřevu budou malé výdutě, které lze promáčknout prstem. Je-li naprosté ticho, můžete slyšet zlověstné chroupání a vrzání. Dalším znakem přítomnosti škůdce je, že se ze dřeva sypou drobné piliny.

Tesaříci si ovšem nepochutnávají jen na krovech. Napadají i dřevěné podlahy, sloupy a ploty. Přednost dávají suchému měkkému dřevu jehličnanů, vyhýbají se jen dřevu z jádra stromu. Larvy se vyvíjejí několik let, a pokud jsou nakladeny ve vytápěných prostorách, budou trámy konzumovat i během zimního období. Dospělí tesaříci žijí jen krátce, každá samička však stačí naklást do spár dřeva 80 až 200 vajíček.

Zbavit se tesaříků vlastními silami nebývá snadné. Impregnace napadeného dřeva nemá velký účinek, protože se provádí jen na povrchu dřeva. Lepší je proto odborná injektáž, kdy se dřevní hmota napustí insekticidem pod vysokým tlakem.

Nepříliš silné trámy a podlahy lze osvobodit od tesaříků pomocí mikrovlnného záření. Brouci a larvy se tím v podstatě upečou jako v mikrovlnce, metoda je ale poměrně zdlouhavá a finančně náročná. Podobnou, ale ještě dražší technikou je likvidace tesaříků horkým vzduchem. Ta se vyplatí například v případě historických objektů, kde není žádoucí vyměňovat celý krov. V domácnostech a na chatách se v boji s tesaříky nejčastěji využívá plynování, které je jednoduché, levné i účinné, funguje ale jen v interiéru.