Při výběru dětského pracovního stolu nám jde především o parametr výšky, aby se dítě při psaní domácích úkolů nehrbilo. Protože školáci rychle rostou, vyrábějí se pro ně stoly polohovatelné, které je mohou provázet po celá dlouhá školní léta, aniž by se musel kupovat nový stůl. Z hlediska ergonomie je důležitá také židle. Dítě by ve finále mělo sedět s chodidly položenými na zem a s lokty pohodlně opřenými o desku stolu, přičemž lýtka a stehna mají svírat úhel 90°.

Přesto není potřeba investovat do těch nejdražších stolků a židlí, které mají přehršel nadbytečných zlepšováků a páček. Hledět bychom spíš měli na pevnost konstrukce. Jak zjistila německá testovací společnost Stiftung Warentest, vyšší cena neznamená vždycky vyšší kvalitu - například u jednoho z nejdražších dětských stolů na německém trhu se výklopná deska při testu poroučela k zemi, jakmile jste ji nastavili na poslední stupeň. Pevnost stolu přitom neprověřuje jen dítě, ale také třeba robustní tatínek, který se o něj při kontrole domácích úkolů mimoděk opře.

Nezbytnou nutností není ani nastavitelný sklon desky, protože děti jsou beztak zvyklé ze školy na desku rovnou, nehledě na to, že ze šikmé plochy bude při troše nešikovnosti všechno padat, i když jsou předměty jištěny zarážkami. Šikmá deska je nicméně určitě praktická pro děti, co rády malují a často se věnují výtvarným aktivitám.

Šikovné jsou stolky, jimž nechybí různé šuplíky a přihrádky, kam si dítě může ukládat učebnice, sešity a další pomůcky. Na trhu najdete stolky, které vypadají velmi sofistikovaně a chlubí se minimalistickým designem, ale úložné prostory neposkytují.

Když jsme už naťukli design, měli bychom ještě připomenout, že ačkoli veselé barvy a obrázky na dětském stole jsou velice roztomilé, chodí-li dítě do první třídy, za dva roky už tento vzhled nemusí ratolesti vyhovovat. Pokud má rostoucí stůl sloužit více let, jeho design by měl být raději neutrální. Vždycky ho nakonec můžete vyšperkovat nějakou barevnou samolepkou, která se dá časem zase odlepit.