Koupelna je v bytě tou nejnamáhavější místností, co se týče vlhkosti, a proto je třeba předejít tomu, aby se v místnosti vlhkost usazovala a vedla ke vzniku plísní, praskání omítky a odlupování obkladů a k dalším problémům. Vlhkost vzniká nejen tekoucí vodou z umyvadla, vany či sprchy, ale také párou, která vzlíná při horké koupeli nebo sprše. Dalším zdrojem vlhkosti jsou pak pračka a zejména sušička. Hydroizolace chrání stavební konstrukci, ať je z jakéhokoli materiálu. Jedná se vlastně o voděodolnou vrstvu, kterou aplikujeme nejen v koupelně, ale můžeme ji použít pro kuchyně, sklepy, ale také jako venkovní ochranu stavby. Hydroizolace odráží páry či vodu, a tak chrání materiál pod sebou.

Obecně se doporučuje nanášet izolaci na podlahu a pak na stěny do výšky minimálně 30 cm nad baterie nad umyvadlem nebo vanou, v případě sprchy pak alespoň do výšky dvou metrů. Pro komplexní výsledek však mnoho odborníků doporučuje nanést hydroizolaci po celé místnosti, aby se tak vytvořila celistvá souvislá ochranná vrstva.

Jak správně postupovat?

Před nanášením samotné izolace je třeba povrch dobře očistit, případně odmastit speciálními roztoky. Pokud je stěna tvořena nasákavým materiálem, natřeme ji nejprve penetrací. Hydroizolace se nanáší nejprve do rohů a spojů mezi podlahou a stěnami a mezi stěnami navzájem. Ke zpevnění hydroizolace se do těchto spojů a rohů vlepí (ještě do čerstvého prvního nátěru) těsnicí pásky a bandáže. Jsou důležité zejména pro tato namáhaná místa, nicméně v současnosti existují na trhu již těsnicí pásky celoplošné, které lze aplikovat i na velké plochy stěn a podlahy. Jakmile máme natřené rohy a spoje, můžeme nanést izolaci na zbytek plochy.

První nátěr je třeba nechat důkladně zaschnout, doba schnutí se odvíjí od okolních teplotních podmínek a také každý výrobce uvádí na přípravku dobu nutnou k zaschnutí jednotlivých nátěrů. Pokud je to ale možné, doporučujeme nechat mezi jednotlivými nátěry interval jednoho dne. Pak máme jistotu, že nátěr zaschl opravdu důkladně. Na druhý nátěr hydroizolace můžeme pak nanášet obkladové lepidlo a aplikovat samotný obklad.

Kvalitní hydroizolaci se vyplatí nepodceňovat, protože tvoří nezbytný základ k tomu, aby koupelny později nebyly místem, kde se tvoří mokré mapy na stěnách či stropě nebo kde se usazují plísně. Je třeba si uvědomit, že obklady a ani sebekvalitnější spárovací hmota koupelnu neochrání. Každá spárovací hmota je totiž do určité míry nasákavá. Časem se může oddrolovat, stěny v domě mohou pracovat a omítka prasknout. Tyto věci se dají opravit, ale jakmile podceníme základní hydroizolaci místnosti, bude se nám vlhkost dostávat do stěn a časem se její devastující vliv zaručeně projeví.