Asketičtější vyznavači sprch argumentují plýtváním při koupání a plnou vanou (jako by v ní nebyl člověk a podle Archimeda nic nevytlačoval, a tedy množství vody rapidně nesnižoval) a milovníci plné vany zase „sprchařům“ vyčítají neúměrně dlouhý čas, který stojí pod naplno puštěnou sprchou.

Jak přesněji spočítat spotřebu na koupání a sprchování

Obvyklou sprchovou hlavicí proteče asi deset litrů za minutu. Násobíme počtem minut, které se zdržíme pod sprchou. Pokud si myjete hlavu, pod sprchou se zdržíte v průměru pět minut a více, ale po celou tu dobu voda neteče (zastavujeme ji, když si šamponujeme vlasy).

ČTĚTE TAKÉ:

Vana (prázdná) má většinou objem 110 až 150 litrů. Neplníme ji ale plnou, to bychom se tam nevešli, až 70 litrů bychom vytlačili, přeteklo by ven. Od udaného objemu vany musíme těchto zhruba 70 litrů odečíst, u dítěte méně, u muže více. Na jednu napuštěnou vanu tedy můžeme spotřebovat i méně než padesát litrů. Přidá se jen ještě závěrečné osprchování a umytí vlasů pod sprchou.

Plná vana je vhodná jako relaxační koupel, ne denně. Kratší lehká sprcha je vhodná denně a hlavně pro suchou, velmi suchou a ekzematickou pokožku.

Neurychlovat vysušování kůže

Říká se, že sprchováním ve srovnání s koupáním ve vaně uspoříme hodně vody a tudíž peněz. Pokud se denně nekoupeme, ale sprchujeme - ušetříme nejen finance, ale i svou kůži. Dlouhé namáčení, u některých koupacích příznivců hraničící s macerováním kůže, naší pokožce nesvědčí, a už vůbec té suché a citlivé. Levnější koupelová pěna dále kůži vysušuje stejně jako mycí gely. Následné ošetření tělovým mlékem pomůže jen částečně. Na suchou pokožku tedy používáme šetrnou kosmetiku včetně koupacích olejů.

Spotřeba je ihned patrná u bojleru (když plýtváme, voda je za chvíli studená), plýtvání není ale vidět u průtokových kotlů, kde se voda průběžně ohřívá. Tam to poznáme až při placení, kdy se doslova finančně prohneme.