Do vlhkého prostředí koupelny se ovšem nehodí všechny druhy tapet. Nejčastěji se sem doporučují tapety vinylové, které jsou omyvatelné a nevadí jim ani vyšší vlhkost vzduchu nebo pára ze sprchy. Zcela nejlepší je zvolit vinylové tapety s antibakteriální úpravou, jež zabraňuje růstu plísní.

Vinylová tapeta je na dotyk hladká a neabsorbuje vodu, takže ji můžeme omývat houbou namočenou v jarové vodě. Je silnější než jiné druhy tapet a také toho více vydrží - její životnost se pohybuje mezi 10 až 15 lety, v závislosti na síle vinylové vrstvy. Díky své tloušťce tapeta lépe kryje drobné nerovnosti povrchu, a navíc slouží jako tepelný izolant.

Vinylové tapety bývají dvojvrstvé, přičemž zadní stranu může tvořit papír nebo vlies. Podle toho potom tapety lepíme stejným způsobem jako papírové, nebo vliesové. Tapety s papírovým podkladem se hůře odstraňují - teoreticky byste měli stáhnout jen horní vrstvu a druhou ponechat jako podklad pro další tapetování. V praxi se ale stává, že se spodní vrstva potrhá a musíte ji odstranit také. To se potom provádí s pomocí teplé vody a někdy je zapotřebí i škrabky nebo špachtle.

Jakousi perlou mezi tapetami jsou pak tapety sklovláknité, které jsou vyrobeny z bezalkalické skleněné příze. Jejich výhodou je, že odolávají vodě, ale zároveň jsou paropropustné, takže se za nimi nesráží vlhkost. Zkrátka lépe "dýchají" než tapety vinylové. Sklovláknité tapety se dají natírat tenkovrstvými disperzními barvami, a tak jejich vzhled můžete několikrát za jejich životní cyklus obměnit. Pozitivem je i to, že je snadno odstraníte pouhým sloupnutím.