V jádrových koupelnách bez oken je otázka osvětlení přímo stěžejní. Bez pořádného umělého světla se však neobejdeme ani v koupelnách s oknem; přece jen jde o místo, kde se prohlížíme v zrcadle a zkoumáme každý detail obličeje, a to často i v hodinách, kdy je venku tma. Pánové se tu holí a dámy si tu aplikují make-up, což jsou činnosti, které vyžadují světlo v neutrální nebo studené bílé barvě (4000-6000 kelvinů). Studené světlo totiž nezkresluje barvy a poskytuje reálnější odraz v zrcadle než světlo teplejší, žluté.
Světla v koupelně
Studené světlo ale není nijak příjemné pro oči a při relaxaci ve vaně nám bude vadit. Využíváme ho proto jen jako světlo doplňkové, obvykle umístěné v těsné blízkosti zrcadla, nebo přímo instalované v zrcadlové liště. Pro centrální, stropní světlo volíme raději teplou bílou (2700-3000 K), jež dodá koupelně pocit útulnosti.
Co se týče intenzity světla, odborníci do koupelny doporučují zvolit hodnotu kolem 1000 lumenů. Svou roli zde ale hrají také obklady: světlé a lesklé plochy světlo odrážejí a zvyšují jeho intenzitu. Naopak tmavé a matné povrchy si vyžádají silnější světelný zdroj.
Světla v koupelně
Kdo si nechce lámat hlavu s kelviny a lumeny, může se porozhlédnout po svítidle, u něhož je možné barvu a intenzitu světla přepínat. I takové vymoženosti už existují. Vždy ale myslete na to, že jde o koupelnu - tedy prostředí, kde cáká voda a může se tu držet vlhkost. Všechna světla zde umístěná by měla mít minimální krytí IP 44, což zaručí, že odolají stříkání vody.