S plísněmi v koupelně je třeba zatočit co nejdříve, protože způsobují nejrůznější alergické reakce, a v dlouhodobém horizontu mohou mít dokonce i rakovinotvorné účinky. Nejsilnější zbraní je přitom prevence.

Plísně jsou mikroskopické vláknité houby, kterým se nejlépe daří na vlhkých místech s teplotou okolo 25 °C. Vyhřátá koupelna plná horké páry po koupeli je ideálním prostředím pro jejich vznik. Pokud se zarosí zrcadlo, je to znamení, že je v místnosti příliš vlhko a je třeba okamžitě vyvětrat.

V jádrových koupelnách bez okna musí být instalován funkční ventilátor, jehož výkon bude přizpůsoben objemu místnosti. Zařízení se však vyplatí i v koupelnách s oknem, zejména pokud je okénko malé nebo nechcete větrat během zimy.

Od jara do podzimu je vhodné mít okno pootevřené neustále a po každé horké sprše či koupeli udělat průvan. Přitom nechte na chvíli otevřené dveře koupelny a ještě k tomu okno v jiné místnosti bytu, aby vzduch mohl pořádně proudit. Pravidelné několikaminutové důkladné vyvětrání je nutné i v zimě.

S největším rizikem vzniku plísní se potýkají staré nezateplené budovy, jejichž vnitřní zdi jsou během zimy na dotek studené. Vlhké spáry v koupelně pak v chladném období nemají šanci řádně vyschnout a plíseň se množí. S viditelnou plísní se dá ovšem bojovat mnohem lépe než s tou, která zůstává běžnému pohledu skryta: schází-li koupelně správně provedená hydroizolace podlahy a zdí, bude se plíseň tvořit za obklady, sanitou i nábytkem. V takovém případě pomůže jen celková rekonstrukce koupelny.

Povrchové černé fleky se dají vydrhnout pomocí kartáče či drsnější houbičky za pomoci desinfekčního přípravku typu Savo proti plísním nebo Ceresit. Při rozsáhlejším problému je možné obklady znovu vyspárovat, odstranit staré těsnění za vanou či sprchou, místo ošetřit protiplísňovým prostředkem a aplikovat novou vrstvu silikonu.