Povrch vany vydrží ledacos, nicméně když vám nad ním vyklouzne z ruky předmět s ostrými hranami, oděrka je na světě. Stejně tak se na něm mohou podepsat ostré drápky domácích mazlíčků, vodní rez nebo agresivní chemické čističe, jimiž se snažíme vanu vypulírovat.

Jestliže vás trápí jen skvrny, nesahejte po silnější chemii, která by na povrchu vany mohla udělat víc škody než užitku, raději se je pokuste vybělit citronovou šťávou. Když to nepomůže, odborníci z prodejen Hornbach radí použít kyselinu solnou nebo šťavelovou, jež se běžně prodávají v drogeriích.

Odřená místa a trhliny se dají zbrousit, vyplnit tmelem a vyhladit do žádané podoby. Nejlépe se takto opravuje akrylát, ale seženete i retušovací sady pro mramor a litinu. Není těžké to zvládnout svépomocí, stačí se držet přiloženého návodu.

O něco náročnější je provedení speciálního nátěru na celý povrch vany, k němuž přistoupíme v případě, že je poškození většího rozsahu. Opět je potřeba nejprve vyplnit a zahladit trhliny, vanu však musíme celou odmastit a zbrousit. K odmaštění se obvykle používá aceton, ke zdrsnění povrchu stačí smirkový papír.

Okolí vany, sifon a baterii zakryjeme lepicí páskou a k natírání si připravíme hustý měkký váleček a nepříliš široký kvalitní štětec, který nepouští vlas. Nátěr je nutné provést rovnoměrně, přičemž se budete potýkat se dvěma překážkami: velkým zápachem a rychlým tvrdnutím barvy. Pokud se na to necítíte, raději vyhledejte firmu, která se s tím popere místo vás.

Větrání je při práci nezbytné, ale průvan může na čerstvý nátěr navanout prach a smítka, která by už na vaně zůstaly navždy. Po natření se proto koupelna na 24 hodin ponechává uzavřena, než vrstva vytvrdne.

  • Tip: Nátěry na vany se vyrábějí v různých barvách; pokud vás omrzela bílá klasika, můžete si dopřát vanu třeba v pastelové růžové nebo v jiném netradičním odstínu.