Kuchař století bude mít narozeniny

Jak se pozná nejlepší kuchař na zeměkouli? Jeho gastronomické dílo přesahuje kontinenty a vine se ze století do století. Obyčejný člověk si nedokáže představit, že by něco takového stihl třeba i za několik životů.

Je jasné, že největším kuchařem na světě může být jenom Francouz. Všichni odjakživa vědí, že Francouzi by poslední euro proměnili v něco dobrého, že neustále myslí na jídlo, že je jim jedno, že okolní svět se jim za to posmívá… Mají zřejmě nějakou zvláštní genetickou výbavu, gurmánský gen.

Rodinná tradice

Paul Bocuse se narodil 11. února 1926 u Lyonu. Narodil se do restaurantu, který vedli jeho rodiče. Ti jen pokračovali v tradici, kterou založili jejich předkové již v 17. století. Mohl snad Paula potkat jiný osud než život v kuchařské čepici? Kuchařit začal brzy. Byla jiná doba a děti se nepoflakovaly do třiceti let u maminky, jako je tomu dnes. Paul nastoupil jako kuchařský učeň do lyonské restaurace, když mu bylo šestnáct let. Byla válka, psal se rok 1942. Životopisci tvrdí, že mladík také obstarával zboží. Naučil se prý podříznout i prase nebo zabít tele, jen aby měl restaurant maso.

ČTĚTE TAKÉ:

Životopis jako kniha

Na všechny milníky v životě Paula Bocuse tu samozřejmě není místo. Za zmínku stojí historie rodinného podniku L'Auberge du Pont de Collonges. Výletní hospůdku Paul Bocus upravil a dostal v ní v roce 1962 druhou michelinskou hvězdičku. Tu první dostal již v roce 1958. S podnikem to nebylo tak jednoduché, protože Paulův dědeček jméno Bocus v roce 1921 prodal. Takže, aby se restaurant mohl jmenovat Auberge de Collonges Paul Bocuse, musel si kuchař koupit jméno zpátky. Třetí hvězdičku získal o tři roky později.

Prezidentská polévka

V roce 1975 vytvořil velký kuchař proslulou polévku: Soupe aux truffes V.G.E., česky to znamená lanýžová polévka VGE. Tajemství tří velkých písmen rozlouskneme snadno, když víme, že polévku vytvořil kuchař u příležitosti předávání Rytíře čestné legie v roce 1975. Ocenění přebíral z rukou tehdejšího prezidenta Valéry Giscard d'Estaing, jehož iniciály k názvu polévky připojil. Prezidentovi polévka na oplátku jistě chutnala.

Dalších poct se Paulu Bocusovi dostalo v roce 1989, kdy ho slavný kulinární časopis Gault-Millau označil za „Kuchaře století“. Velikánovi, jehož podobizna je od roku 1995 umístěna i v pařížském muzeu voskových figurín, se také říkává papež kuchařů. Letos mu bude osmdesát sedm let.