Móda poskočila o další desetiletí – do kuchyní se nám vracejí kuchyňské linky ve stylu let sedmdesátých. Vedle stále módních let padesátých (oblé hrany, slonová kost, velké hliníkové úchytky) a stylu let šedesátých (široké využití plastů, zářivé barvy nábytku i nádobí) jsou tu léta sedmdesátá se svým tvarovým minimalismem a střídmou barevností. A tak pokud máte ještě kuchyňskou linku s hladkými dvířky bez zbytečných prolisů, rastrů a ozdob, máme pro vás dobrou zprávu – právě přišla do módy. A pokud nejste rozhodnuti, zbytečně ji nevyhazujte – možná jí bude stačit menší renovace. Bude to chtít jen nový nátěr nebo tapetu v některé z odpovídajících barev a kuchyně bude super aktuální. Z barev vybíráme především bílou, krémovou, matně žlutou a jemné kombinace bílé s decentními hnědými nebo krémovými lištami. Hlavní předností takové kuchyně je, že je skutečně klidná a „nepřeplácaná“. Na první pohled upoutají její klidné, elegantní, čisté a ničím neporušené linie. Typické je například „neviditelné otevírání“ - jako úchytky tu slouží prohlubně ukryté pod hranou pracovní desky nebo se zásuvky a dvířka otevírají za jemné a decentní lišty. Matně hliníkové, nerezové nebo lakové lišty jsou také jediným prvkem porušujícím jinak hladké plochy. Vedle těchto ploch o to více vyniknou velké solitéry v kuchyni, jako velká masivní chladnička a další volně stojící spotřebiče. Dobře se budou kombinovat také veškeré doplňky a pěkné nádobí. Jednoduché linie kuchyňské linky dají vyniknout i nápadné digestoři, krásné podlaze i třeba promyšlenému designu jídelního kouta. Dokonalé a pohodlné otevírání Zatímco kuchyně má vzhled staré osvědčené elegance, technika v mnohém pokročila. Dávnou minulostí je například jednoduché otevírání dvířek na magnety. Spolu s tím, jak přibylo různých tvarů skříněk a velkoobjemových zásuvek, všechno se otevírá mnohem snadněji, tišeji a dokonaleji. Plnovýsuv je v kuchyni přece jen jedním z nejskvělejších vynálezů. Dole vyjíždějí velké zásuvky, koše, celé skříňky, otočné karusely v rohových skříňkách (to v sedmdesátých letech také nebylo), v horních skříňkách také přibylo pohodlí a nápadů. Odklopíme-li vzhůru například dvířka horní skříňky, po dvou nebo třech minutách se už bez naší asistence opět samočinně zavřou. Horní skříňky, které jsou nyní všeobecně nižší než ty originální v sedmdesátých letech, jsou také delší a hodně se na nich (kromě materiálu, ze kterého je celá linka) uplatňuje matové sklo a matný čirý nebo probarvený plast (vypadá jako pískované sklo). Dalším po delší době opět objeveným (a stále praktickým ) prvkem jsou posuvná dvířka, která se objevují na dolních i horních skříňkách a opět se často vyskytují v poloprůhledných plastech nebo tvrzených sklech. Prostor za nimi bývá jemně nasvícen a dává jenom tušit obrysy talířů nebo skleniček. Dvířka se posunují buď přes vedlejší fixní část skříňky, nebo dvoje dvířka popojíždí proti sobě. -ag-