Letní minimum o míchaných nápojích pokračuje dnes na téma základní rozdělení koktajlů. Podíváme se také na to, v čem míchané nápoje servírovat. Znalosti většiny z nás končí u základního dělení koktajlů. Možná matně víme, že se dělí na dvě velké skupiny. Nápoje „krátké“ se nemíchají, „neředí“, přidává se většinou jen led. Servírují se v nízkých a širokých sklenkách. Naproti tomu nápoje „dlouhé“, podávané ve vysokých sklenkách, jsou namíchány z několika ingrediencí. Například ze dvou alkoholických nápojů, jednoho nealkoholického a ještě několika přísad (skořice, citrónová šťáva, sirupy, moučkový cukr…) Míchané nápoje však můžeme dělit ještě z dalšího hlediska – a sice zda se hodí jako aperitiv, nebo je podáváme po jídle či po kávě. Ty druhé bývají sladší a výraznější, kdežto aperitiv má být zásadně suchý. A ještě poznámka pro ty, kdo už přišli koktajlům na chuť a přitom si hlídají váhu: Nezapomínáme na energetickou vydatnost destilátů – jeden dva drinky nás mohou stát v příjmu energie totéž, co menší večeře (100 ml čistého destilátu má v průměru 1170 kilojoulů). K tomu musíme započítat další kaloricky vydatné složky koktajlu jako cukr, smetanu, sirupy. Při redukční dietě bychom tak koktajlům neměli příliš holdovat, vhodnější je v takovém případě bílé víno. Sklenky a skleničky Jaké sklo bychom měli mít ve výbavě na míchané nápoje? Budeme potřebovat několik druhů: dvě koktailové sklenky – menší o obsahu 6 cl a větší o obsahu 1 dl. Potom sklenice na šampaňské (budeme v nich podávat koktejly na bázi sektu), dále široké válcovité sklenky na whisky s těžkým dnem a podobné (jenom dvojnásobně vyšší) sklenky na long drink. Minimálně jednu sklenku bychom měli mít o obsahu 30 cl a víc. V obchodech nalezneme širokou škálu čirých i matovaných tvarově velmi zajímavých sklenek. Nejlepší a velmi praktické bude, když se nám podaří koupit sklenky se zataveným okrajem proti naštípnutí. -ag-