Vánoční cukroví a další pečivo lze péct mnoha způsoby. Od toho nejortodoxnějšího až po jeho zakoupení v obchodě. Jedna možnost je pracovat úplně tradičně, se vším tím nimráním a pipláním. To spočívá třeba v tom, že důsledně používáme formičky, pečicí formy a vykrajovátka po babičce i staré oprýskané pečicí plechy. Těsto pak připravujeme tak, jak stojí v letitém receptu: „třeme vařečkou dvacet minut“. Děláme to přesně tak, nepoužijeme robot, ani nekupujeme těsto hotové. Máme samozřejmě dobrý pocit, že jsme nic neošidili, ale brzy se nám může začít nedostávat tolik potřebného času. Anebo také všechno můžeme otočit, všechno stihnout doma, ale využít dobrodiní moderní domácí – tentokrát „vánoční“ - techniky. Na pečení jsou momentálně asi největším hitem silikonové formy. Jsou dražší, to ale mnohonásobně vyváží všechny jejich přednosti. Nic se v nich nelepí ani nepřipálí; dorty, vánoční podkovy i bábovky se výborně vyklopí. Formy jsou dokonale ohebné a pružné; nehrozí jim deformování, poškrábání ani jiné poničení. Pečicí plechy bychom měli mít s nepřilnavou úpravou, „teflonové“. Potřebujeme nejméně dva s nízkým okrajem na vánočky a drobné pečivo a jeden plech s okrajem vyšším, třeba na buchty nebo „baďáky“ (zjednodušené buchty, jakési pásy buchet s klasickou náplní, které se krájí). Nepřilnavou úpravou plechů ušetříme hned na několika stranách: nejdříve na vymazávání plechů, které může být zredukované. Potom snížíme také plýtvání teplem z trouby, protože ji nemusíme tak často otevírat a kontrolovat, zda se pečivo nepřichytilo. A další přínos tkví v konečné chuti pečiva a jeho kvalitě. Vánočka nebude mít zespodu ani náznak načernalé kůrky, ale bude výborně jedlá až k spodnímu okraji. Také tradiční vánoční formičky doznaly změn, i nejrůznější vykrajovátka k přípravě cukroví jsou zdokonalená. Dá se s nimi vykrajovat hned „několikanásobně“; třeba oválky s otvorem uprostřed. Součástí vykrajovátek jsou také „šťouchátka“ na perko, jejichž úkolem je, aby vykrojené tvary neulpěly ve formičce a dobře odpadávaly na plech. -ag-