Barevná paleta října by nebyla úplná, kdyby v ní nehýřila ohnivá červeň a jásavá žluť jabloňových plodů. V našich podmínkách dozrávají první letní odrůdy už v červenci, hlavním obdobím sklizně však zůstává podzim. Větší část úrody pravděpodobně použijeme k přímému konzumu, z jablek však můžeme připravit mnoho chutných a zdravých pokrmů a nápojů. K tepelnému zpracování nebo k moštování využijeme především plody horší kvality nebo poškozené, zdravé můžeme naopak využívat k přípravě různých salátů či ovocných výživ pro děti. Příběh jabloní Rozhodneme-li se pátrat po minulosti těchto stromů, dostaneme se až do doby kamenné. Už tehdy se nacházely na území Evropy i Asie, a tak se dodnes neví, kde je vlastně jejich pravlast. Už před 4000 lety lidé běžně konzumovali jablka ve Středozemí, směrem na sever je pak rozšířili Římané. Mnozí osvícení panovníci kázali ve středověku podél cest sázet toto oblíbené ovoce. Příznivcem jabloní byl například Karel Veliký i náš Karel IV. Zdravotní přínos jablek Jablka obsahují až 85 % vody, 1,3 % celulózy, 0,5 % dusíkatých látek, 0,1 % tříslovin, 0,3 % minerálních látek a cukr, kterého bývá až 16 %. Obsah vitamínu C je závislý na kultivaru a zralosti. Nejvíce jej obsahují kyselá jablka, po dozrání rychle klesá. Z dalších vitamínů jablka obsahují provitamín A, vitamíny skupiny B, z minerálních látek je v nich uložen hlavně draslík, hořčík, fosfor, vápník a sodík. Jsou v nich obsažené i organické kyseliny, především jablečné. Jablka působí příznivě při chorobách krevního oběhu, kornatění tepen a na snížení obsahu cholesterolu v krvi. Proto lékaři doporučují sníst každému alespoň jedno jablko denně. Jablečný ocet Vynikajícími léčebnými účinky se také může pochlubit ocet z jablečné šťávy. Vyrábí se kvašením šťávy z celých, čerstvých jablek. Je považován za lék i přísadu do jídla. Jablečný ocet obsahuje průměrně 5 % kyseliny jablečné, je bohatý na minerály a má nízký obsah přírodního cukru a vitamínů. Obsahuje neobvykle mnoho draslíku, vápníku, fosforu, sodíku a stopových prvků. A jak napomáhá obnově lidského zdraví? Tak například zvyšuje okysličování krve, zlepšuje metabolismus, posiluje trávení, zabraňuje kažení zubů, působí jako dezinfekce proti střevním parazitům a zvyšuje srážlivost krve. Pochoutky z jablek připravené Kdo by nevěděl, jak na jablka v kuchyni. V českých kuchařkách najdeme bezpočet předpisů na tradiční pochoutky. Každá česká kuchařka alespoň občas upeče jablečný štrúdl, přidá jablíčka do dušeného zelí či do syrové strouhané mrkve. Někdy jimi obloží kuře či kachnu, jindy kousek vepřové pečeně. Naše babičky si také nezapomněly na zimu nasušit pořádnou zásobu křížal a nejedna hospodyně i dnes už v létě vaří z „padanek“ voňavý rychlý kompot, který se sní ještě týž den. Ale vedle těchto osvědčených receptů nezaškodí občas sáhnout pro inspiraci i do světové kuchyně. Kořeněná jablečná omáčka 1/2 kg jablek, 3 lžíce rozinek, 1 lžička soli, 1/2 lžičky pepře, špetka pálivé papriky, 2 lžičky skořice, 1/2 lžičky zázvoru, 3 lžíce šlehačky Rozinky přelijeme vroucí vodou a přecedíme. Oloupaná a pokrájená jablka dusíme podlitá vodou do měkkosti. Následně je rozmačkáme na kaši. Přidáme rozinky a koření. Vše společně prohřejeme. V závěru vaření přidáme šlehačku, dle chuti můžeme celý pokrm vylepšit asi 2 lžícemi bílého vína. Omáčka se podává k minutkám z vepřového masa, a to studená i teplá. Studený boršč s jablky 1/2 kg červené řepy, 10 dkg černého chleba, dle chuti cukr, sůl a ocet, 2 jablka, 4 kyselé okurky, 1 zelená cibulová nať, 2 natvrdo uvařená vejce, čerstvý zelený kopr, 1 kelímek zakysané smetany Řepu uvaříme ve slupce, pak ji oloupeme a posléze nastrouháme na jemném struhadle. Vložíme ji do hrnce, zalijeme vřelou vodou. Přidáme nastrouhaný či rozdrobený chléb a postavíme na 24 hodin do chladu. Potom nálev přecedíme přes síto, přidáme k němu cukr, sůl a ocet, dále na kousky nakrájená oloupaná jablka, nadrobno nakrájené okurky a kolečka natě z cibule. Nakonec do boršče přidáme na kostičky nakrájená vejce. Dle chuti můžeme ještě přidat povařený kopr. Boršč můžeme jíst teplý či studený. Na stole do talířů přidáváme lžíci zakysané smetany. Jablečná rýže 30 dkg rýže, 3 jablka, 30 dkg třtinového hnědého cukru, 1/4 čajové lžičky šafránu, 3 polévkové lžíce rozpuštěného másla, 1 svitek skořicové kůry, 8 hřebíčků, 8 kardamomových tobolek, 3 bobkové listy, 5 dkg nakrájených a oloupaných mandlí, 5 dkg rozinek Rýži nejprve propláchneme, pak oloupeme jablka, odstraníme z nich jaderníky a nakrájíme je na kousky. Do hrnce nalijeme vodu, nasypeme do ní cukr a šafrán a na středním stupni vaříme asi 30 minut do zhoustnutí. Do rozehřátého másla přidáme skořici, hřebíčky, kardamom a bobkové listy. Vše společně smažíme na nízkém stupni. Pak přidáme osušenou rýži. Tu smažíme společně s kořením cca 2 - 3 minuty. Přidáme vodu a rýži uvedeme do varu, přidáme trochu šafránu a vaříme pod pokličkou při nízké teplotě 10 minut. Následně hrnec odstavíme z plotny. Ve středu rýže uděláme vařečkou otvor a vložíme do něj kousky jablek, a ty zalijeme cukerným sirupem uvařeným na počátku. Dále do otvoru vložíme mandle a rozinky. Otvor přikryjeme rýží a zbytkem sirupu vše polijeme. Hrnec opět přiklopíme pokličkou a celý pokrm vaříme na nízké teplotě dalších 15 minut, dokud rýže zcela nezměkne. Před podáváním odstraníme z rýže koření, a pak vše dobře lehce promícháme. -daš-