Traduje se, že dobrý kuchař se pozná podle toho, jak zachází s kořením. Nejen, zda jej citlivě používá a vynalézavě kombinuje, ale také zda jej umí dobře koupit, namíchat a správně skladovat. Koření je opravdu citlivá ingredience. Vařit bez něj v podstatě nelze, chováme se k němu však někdy macešsky. Zatímco potraviny, které nakoupíme, uložíme podle návodu do chladničky a skladujeme při správné teplotě, s kořením máme tendenci zacházet poněkud ledabyle. Ideálními podmínkami pro uložení koření jsou chlad, sucho, vzdušnost a temno. To je ovšem někdy v přímém protikladu k podmínkám v kuchyni, kde právě vaříme a kde je tedy teplo a plno výparů. To vyhovuje ale jen čerstvému koření a bylinkám. Stále více začínáme celoročně používat čerstvé byliny. Předpěstované sazeničky v malých kontejnerech zároveň v kuchyni pěstujeme i uštipujeme a přidáváme do pokrmů. Těm světlo, teplo ani vlhko nevadí, právě naopak. Ale se sušeným kořením je to jinak. Postarat bychom se proto měli o zásobu vhodných kořenek, které nepropouštějí vlhkost a světlo, s pevnými uzávěry. Zásadou je, že sušenou nať a jiné suché koření po zakoupení přesypeme do kořenky. Není třeba, aby byly objemné, praktičtější jsou menší; už z toho důvodu, že se v nich neskladuje koření staré, prošlé a ztrácející vůni i chuť, naopak nás to nutí koření dokupovat a mít jej stále čerstvé. S menší velikostí kořenek také docílíme toho, že se jich do kuchyně vejde dvojnásobek. To není zanedbatelné, protože sortiment se postupně rozšiřuje nejen v obchodech, ale následně také u nás doma a málokdo si už dnes při vaření vystačí se solí, pepřem a paprikou. Větší, stejně neprodyšné dózy pak budeme potřebovat na sušené houby a případně některé sušené natě. Také zdravé a stále více se používající mořské řasy potřebují být skladovány přesně podle pokynů na obalu – už proto, že jsou poměrně drahé, a také pro cenné minerály a ostatní látky, jejichž obsah by se špatným skladováním zbytečně snižoval. -ag-