Pokud nejíme, zemřeme. Když nepřijímáme stravu, která naše tělo správně vyživuje, zemřeme předčasně a navíc trpíme zravotními problémy. Toto není příliš pozitivní vyhlídka… Mezi „tělesné škůdce“ patří například i tuky. Ne všechny jsou však škodlivé, ale konzumujeme jich příliš mnoho, a zpravidla ty nevhodné. Prospěšné tuky jsou především ty rostlinného původu, a to také ty, které obsahují správné spektrum mastných kyselin. Nezdravé jsou tuky živočišné a právě ty se přičiňují o arteriosklerózu. Při jejich používání v rozumné míře z nich organizmus však dokáže vytěžit o mnoho víc energie než například ze sacharidů. Při správné životosprávě je proto důležité rozložení tří makronutrientů – tuků, bílkovin a sacharidů – v naší denní stravě. Nejvíce by měla obsahovat sacharidů (50 %), ale ne ze sladkostí. Přijímat bychom je měli ze škrobů, chlorné rýže, celozrnného pečiva, vloček a bezvaječných těstovin. Dále by měla obsahovat okolo 30 % bílkovin a 15 – 25 % tuku, protože tuk obsahuje nejvíce energie na jeden gram. Z rostlinných tuků jsou nejzdravější olivový a řepkový olej a hodně ho také obsahují ořechy. Naopak živočišné tuky je potřeba co nejvíce omezit, s výjimkou ryb. Ty obsahují zdravé a navíc vhodné množství tuků. Jak to ale udělat, když si bez tuku nedokážeme představit ani přípravu pečeného masa. Přestože víme, že takováto úprava našemu organizmu více škodí, než prospívá. Tuk zahřátý nad 100oC se totiž rozkládá na nenasycené mastné kyseliny, které se částečně odpařují a lepí na stěny nádob. Zpracováním potravin na tuku při vysoké teplotě (180oC) se tvoří substance, která může mít karcinogenní účinky. Obzvláště nebezpečné je pak používání toho stejného tuku na pečení vícekrát. V neposlední řadě maso tepelným zpracováním ztrácí na hmotnosti až 33 %. Ze 100 g masa tak zůstane jen 67 g. Ztrácí i svoje vlastní soli, a tak ho musíme dosolovat. Chutné jídlo se rázem mění na zbraň. Východiskem z této na první pohled bezvýchodné situace je například vzdání se takové stravy. Tento způsob je pro mnohé ale nepřijatelný, pokud tedy nepatříme k vegetariánům. Řešením ale může být pečení bez tuku za pomoci speciálních nádob, které to dovolují. Umožňuje to skutečnost, že některé potraviny (maso atd.) už tuky obsahují, a maso se tak peče ve vlastní šťávě. Doba přípravy se tak oproti běžné přípravě zkrátí díky vysoké teplotě a i na objemu maso ubude trochu méně. Stejné je to i s pánvemi se speciálními povrchy, které jsou určené ke smažení bez tuku. Takovou pánev stačí jen rozehřát na vysokou teplotu a položit na ni maso. Bílkovina v něm se extrémně rychle stáhne, póry se uzavřou a maso se smaží ve vlastní šťávě. Takovéto zdravé pečení maximálně využije přirozené složky potravin, vitamíny a minerální látky, a ušetří nejen náš organizmus, ale i 70 % energie, 80 % oleje, 20 % potravin a víc než 50 % času. -Katarína Vargová- Foto: archiv