Káva je plodem tropické rostliny nazývané kávovník, latinským názvem Coffea. Tato rostlina mohutných rozměrů patří do čeledi mořenovitých rostlin, podle botaniků existuje až několik set druhů kávovníků. Pro pěstitelské účely jsou ale důležité pouze druhy Arabica a Robusta. V malé míře se ještě v několika málo oblastech na africkém území pěstuje kávovník Liberica. Oba druhy kávovníků jsou pěstovány na plantážích po celém světě, větší zastoupení má druh Arabica, který zaujímá asi 70 procent z celkové produkce kávy. Nejvhodnější klima pro růst kávovníků je v oblastech kolem rovníkového pásma, ale každý druh potřebuje trochu jiné podmínky. Kávovník Coffea Arabica se pěstuje ve vyšší nadmořské výšce, optimální podmínky má ve výškách 1000 až 1800 metrů. Ke svému růstu potřebuje také stálejší a vyrovnanější počasí. Tento druh dorůstá do třímetrové výšky, jeho stromy nebo keře poskytují úrodu kávovníkových bobulí po čtyřech letech od vysazení a plodí zhruba 25 let. Plody se mohou sklízet několikrát do roka, u některých špičkových druhů, například u vysoce ceněné keňské kávy, se úroda sklízí pouze jednou do roka. Kávovníky druhu Arabica jsou náročné na pěstování i na sklizeň a zpracování. Jsou citlivé na pokles teplot a jsou také velmi málo odolné proti chorobám a škůdcům. Vyžadují náročný terén a při zpracování kávových bobulí se používají finančně i časově nákladnější metody, což v konečném důsledku hodně zvyšuje cenu této kávy na trhu. Přesto je Arabica nejžádanější, je považována za gurmánskou kávu a odborníky je velmi ceněna pro svou lahodnou chuť a jemnost. Obecně jsou kávy s nízkým obsahem kofeinu považovány za zdravější a méně zátěžové pro lidský organismus. Zřejmě i toto je důvodem vysoké poptávky po kávě Arabica, která má výrazně jemnou, ale zároveň variabilní chuť. Druhým významným kávovníkem je druh Robusta. Na kávovém trhu je zastoupen zbývajícími necelými 30 procenty. Tento kávovník dorůstá výšky až 15 metrů, na plantážích je zařezáván do výšky přizpůsobené česáčům, což jsou maximálně dva metry. Tento druh vznikl křížením Arabicy a druhu Mauritian. Pěstuje se v nadmořské výšce do 800 metrů, jeho keře plodí už po dvou letech. Kávovník Robusta není tak náročný na pěstování, snese i horší terén, ale stejně tak jako Arabica, je citlivý na prudký pokles teplot. Ani jeden druh nesnese teploty pod bodem mrazu. Kávovníky druhu Robusta poskytují vyšší úrodu a kávová zrnka se zpracovávají většinou pouze suchou metodou, to znamená, že u nich neprobíhá složitý proces fermentace. Při sklizni se používají také česací stroje místo náročného ručního sběru. Celkově je tento druh kávovníku mnohem odolnější proti různým škůdcům a nemocem. Zrnka Robusty jsou menší než zrna Arabicy a jsou považována za méně kvalitní. Mají několikanásobně vyšší obsah kofeinu, což způsobuje odlišnou chuť i účinky této kávy. Není tak jemná, má drsnější a výraznější chuť a také tmavší barvu. I tato káva má ale mezi konzumenty své příznivce. Také káva Robusta může představovat skvělý chuťový zážitek. Většinou je však přidávána do směsí s kávou Arabica, čímž zvýrazňuje celkově její chuť a také významně snižuje její cenu. Kávová zrna se liší podle oblasti, kde se káva pěstuje. Odlišná je nejen její chuť, ale i velikost a barva kávových zrnek. Mezi jedny z nejlepších káv jsou právem zařazovány kávy keňské. Jsou pikantní chuti, mají jemnou kyselost a velmi jemnou vůni s příchutí ovoce. S jinými druhy tvoří velice dobré směsi. Keňské kávy mají malá drobná zrna, nazývaná pro svůj tvar „peaberry“, jsou tak pravidelná, že se hodí i pro domácí pražení. Lze je pražit v horkovzdušné troubě nebo na pánvi. Pro tyto účely existují i speciální pražící pánve. Za nejlepší a zároveň jednu z nejdražších káv na světě, kromě Kopi Luwak, která ovšem není kávou pěstovanou, ale natrávenou v zažívacím traktu zvířátka cibetky, je považován druh Blue Mountain. Jde o vynikající jamajskou kávu, která pochází z vysokohorských oblastí a vyznačuje se jemnou kyselostí a bohatou a plnou oříškovou chutí. Je aromatická a delikátní a znalci je považována za kávu gurmánskou. Nejlahodnější chuť mají zrnka středně pražená. Středně se praží i kubánská káva. U této kávy střední pražení zvýrazní její silnou vůni cedrového dřeva. Pro svou sladkou chuť a neobvyklé aroma jemně kouřového cedru je oblíbená především u japonských labužníků. Do Evropy je dovážena v minimálním množství. Jihoamerické kávy se mezi sebou liší kvalitou, chutí i vůní. Nejlepší druhy pochází z úpatí And, mají sytou a bohatou vůni. Některé z těchto druhů káv mají mírně oříškovou příchuť. Naproti tomu jemenská káva se vyznačuje zrnky nepravidelného tvaru, má ovšem dobrou kyselost a lehce vínovou chuť. Kávy z ostrova Sumatra mají poměrně nízkou kyselost, ale silnou chuť a vůni, která se ještě více zvýrazní silnějším pražením. Zrnka indické kávy mají zlatavou barvu, je jemná a sametová a v její chuti se odráží hojné monzunové deště. Jedna z nejlepších káv na světě, jemná a lahodná Kona Kai roste na Havajských ostrovech. Díky sopečné půdě, na které kávovníky rostou, má opojnou vůni a velice neobvyklou ovocnou chuť.

Foto: Archiv In