Magická noc – Halloween – je tu. Nastává se západem slunce večer 31. října a noc plná magie, oslav a kouzel pak trvá až do východu slunce 1. listopadu. Tento svátek je původně starým keltským obyčejem, který je známý pod názvem „samhain“ a znamená v překladu totéž co konec léta. Halloween se slaví poslední noc keltského roku. Tento k nám z USA celkem úspěšně importovaný svátek (nebo spíše jen některé jeho prvky) má ale své kouzlo a něco do sebe – samozřejmě hlavně pro děti. Proč ho tedy neslavit a trochu si ho třeba nepřizpůsobit?

Samozřejmě se tento zvyk i u nás zkomercionalizoval, a tak bychom nemuseli připravovat vůbec nic, a přesto bychom všechno v obchodě našli. V papírnictví objevíme opravdu úplně všechno, co potřebujeme k oslavě i pohoštění pro kamarády našich dětí – strašidelné girlandy, v démonických barvách vyvedené ubrousky, hrníčky, příbory, masky a všechno možné s motivem strašidelně vyřezané dýně – od mazacích gum a ořezávátek na tužky po desky na sešity.

Necháme si ale trochu prostoru pro svoji fantazii a výtvarné nadšení našich dětí a odněkud přineseme třeba jenom bramborový košík malých ozdobných tykviček, které necháme dětem rozmístit po zahradě nebo terase, a jednu nebo více obřích dýní, které po vydlabání už jen přímo čekají na to, jak příšerný obličej dostanou. Samozřejmě nezapomeneme na dostatek nižších stabilních svíček, které umístíme do hotových, vydlabaných dýní, a také na nějaké ty barevné krepové papíry, ze kterých děti vyrobí patřičně strašidelné girlandy. Pověsíme je na větve ovocných stromů v zahradě, kam také umístíme lampiony. Ty mohou ale viset třeba jeden vedle druhého na prádelní šňůře. Pokud lampionů máme více, pověsíme dvě šňůry vedle sebe – vytvoří se tak světelný lampionový koridor.

Potřebovat budeme pro děti také samozřejmě strašidelné kostýmy – připravme proto dostatek starých košil, prostěradel a barev na textil, děti si vše rády samy připraví. Zapálit pak můžeme na zahradě oheň a typ občerstvení už záleží jen na nás. Určitě by ale neměly chybět pochoutky z dýní. Z dýně si lze vyzkoušet spoustu gastronomických nápadů na slaná i sladká jídla. Nabízí se výborný dýňový koláč, grilované dýňové plátky, tvrdé kousky se dají místo bambusových výhonků použít do čínských receptů (dají se také marinovat v česneku a sójové omáčce), dále kompoty, čatní, kaše a tak dále. Dýni zpracováváme co nejdříve a také hotový výrobek začerstva konzumujeme - má tendenci plesnivět.

Dýňová dužnina bohatá na vlákninu obsahuje provitamin A, vitamin C, B1 a B2, kyselinu nikotinovou a pantotenovou, měď, železo, hořčík a draslík. Navíc má jen málo kalorií, pokud tedy nějaké nepřidáme nevhodnou kuchyňskou úpravou, využívá se i při redukční dietě. Dýně také působí močopudně; takže stejně jako ve větším množství pojídáme přes léto vodní melouny, na podzim se vrhneme na další sezónní lahůdku – na krásně oranžové dýně, které nám také pomáhají pročišťovat ledviny.

Důvodů je tedy dost proto, abychom si schovali nebo koupili dýňová semínka a na jaře je vyseli – ta není náročná na místo, krásně vyplní a vylepší třeba ošklivý kout zahrady. Sklízí se, když stonek začíná zasychat – plod pak dlouho vydrží.

Recepty a tipy na dýňové pochoutky mnoha chutí naleznete ZDE.

-ag-Foto: www.isifa.com