Tipy na uplatnění nevšedních věcí (včetně přírodnin) v kuchyni najdeme často na nečekaných místech. Třeba při listování encyklopedií přírody nebo botanickou příručkou se dozvíme, že hliníkové předměty vyčistíme lépe než všemi cídidly zelenou rostlinou, v tomto případě „obyčejnou“ přesličkou rolní. Látky v ní obsažené se tlakem uvolní a ešusy na výletě (potažmo i pak doma aluminiové mísy nebo džbánky po babičce) zazáří nečekaným leskem a poměrně dost „prokouknou“.

Další klasický prostředek na čištění nádobí najdeme na výletě pod pískovcovými skalami. Právě tam, kde se na úpatí skály pískovec rozdrobil až na jemný písek, objevíme ten správný materiál na mytí kotlíků, hrnců a talířů. Takový písek se ovšem kdysi prodával – jako takzvaný „písek na nádobí“. Byl ovšem velmi abrazivní, což stále sofistikovanějšímu nádobí už nesvědčilo. Takže jemný pískovec používáme zase jenom v lese, při mytí nádobí v potoce poblíž pískovcových skal.

Někdo má už ale dost všech chemikálií, kterými máme přeplněnou kuchyni, a chce se vrátit k přírodě, v tomto případě k šetrným mycím a cídicím prostředkům. To má ovšem dvě stránky - co je šetrné k přírodě, není často dost účinné (alespoň ne tak, jak jsme zvyklí, jak nás rozmazlily detergenty) a není také někdy vhodné k modernímu nádobí. Proto, pokud chceme nějaké alternativní chemikálie na nádobí, musíme hledat, vybírat a zkoušet.

Přírodní styl mytí nádobí a jiných kuchyňských předmětů je pro nás už nepřirozený, archaický, normální je pro nás chemie v pestrobarevném balení a samozřejmě stále více myčka místo rukou v dřezu. Ale není to jen nádobí, které nakonec přece jenom občas myjeme ručně, co je třeba v kuchyni umýt a vycídit. Proto, hledáte-li alternativu agresivním chemickým čistidlům, zkuste se porozhlédnout v obchodech se zdravou výživou. Stále častěji se zde objevuje šetrná a neparfémovaná kuchyňská chemie, která v účinnosti rozhodně nezůstává pozadu.

-ag-Foto: Archiv In