Ono se vždycky nakonec něco najde, ale je to zdánlivě nezkombinovatelné, nekompatibilní, nesouvisející. Pro takové případy lze poradit jedno: Přečtěte si další odstavec a mějte doma pořád koření a to další...

Co mít vždycky doma pro případ krize

Snažte se mít pořád co nejvíce koření. Potom také něco čerstvého zeleného: pažitku, petrželku, celerovou nať, petrželovou nať. A hlavně: kopr! Proč - to poznáte, dá se přidat zcela do všeho, protože vytvoří z nejfádnějšího zbytku jídla něco voňavého a podstatně chuťově přijatelnějšího. Bylinkami a natěmi se vytvoří různé variace chutí z jednoduchých základů. Hodí se mít doma i škrob a kostky bujonu. Škrobem zahustíte cokoliv, až nebude máslo na jíšku ani smetana - a kostkou bujonu dodáte chuť třeba rýži; a samozřejmě jakékoliv polévce. Ať už chybí cokoliv, doma musí být vždy alespoň nějaký druh zdravé a vydatné zeleniny: kapusta, zelí, kysané zelí, mrkev, červená řepa, ředkev, pórek.

Servírujeme jako grandi

Na nouzových jídlech nesmí být vidět a cítit, že jsou nouzová. Musejí chutnat a musejí být šmrncovně servírovaná. To je to nejmenší, ale hraje to obrovskou roli - pro naši psychiku a potažmo chuťové buňky, trávicí proces. Ani nejlevnější zbytky nejíme lžící z hrnce, ale dáme třeba i na talířek a obložíme alespoň maličko zeleninou a bylinkami a natěmi.

Ze zbytků těstovin

Když najdete zbytek nudlí, kolínek nebo čehokoliv podobného, uvařte a hoďte na pánev k tavícím se kostičkám špeku. Potom už dodejte jen oregano, kari, kečup, jemně sekanou zelenou petrželku, rukolu, celerovou nať - podle toho, co je doma a podle libosti...

Zbytkové polévky

Zbytky surovin jsou ideální k výrobě polévek. Máte málo rýže, málo čočky, zbytek ovesných vloček, jednu mrkev, cibuli nebo bramboru - takže zdánlivě nemůžete uvařit vůbec nic? Pak uvařte polévku. Třeba hrstkovou, cibulovou, mrkvovou, česnekovou. Výtečná je kombinace smažená cibulka, droždí, nastrouhaná mrkev, ovesné vločky. A už jen sůl a posypat zelenou natí.

Když je doma jenom knedlík

Máme-li knedlík, je vyhráno. Nemusí být koupený, za půl hodiny máme lepší, doma vařený. K tomu ovšem doma musí být to základní (podle typu knedlíku): zbytek droždí, mouka, starý rohlík, sůl, trocha mléka, vejce.

Osvědčený recept "knedlík s vajíčkem" se pak dá docela dobře obměnit na "bez vajíčka". Nakrájený knedlík lze dobře pražit; na rozpáleném másle, na dobrém oleji, ale i na pánvi na sucho. Vzniknou křupavé světle hnědé kostičky, které jenom nesmíme spálit - a pak jim stačí dodat chuť. Osmažit je ale můžeme i na kostičkách voňavého špeku; potom už dochucování nepotřebují, jen přisolit, připepřit, posypat zelenou natí.

Přidat se dá jakákoliv průmyslově vyráběná emulgovaná omáčka, která zbyla v ledničce - třeba tu na špagety; stačí i obyčejný kečup.

1 vejce, 1 měkký tvaroh, trochu dětské krupičky, sůl...

Jenom tohle potřebujete k výrobě jednoduchých tvarohových knedlíků. Smíchejte suroviny a rozdělte na ploché kousky. Dovnitř dejte, co jste našli doma - povidla, povařená jablka nebo hrušky s trochou cukru, nebo jahodu či jiné ovoce - co dům dá. V nejhorším případě také nic. Knedlíky uvařte (pár minut podle velikosti, až vyplavou na povrch) a na talíři polijte máslem a posypte opět tím, co máte - třeba moučkovým cukrem se skořicí.

Co se zbytkem povidel?

Najdete-li ve spíži zbytek povidel, kreativně je využijte. Jakkoliv - třeba místo džemu nebo medu. Namažte na pečivo, přidejte do čaje místo cukru. Zkuste je ale také například namazat na banán, je to skoro lepší než banán v čokoládě. Recept napadl devítiletého kluka - a tady jsme u toho: dá se říci, že jsou to právě děti, které nejsou zatíženy předpisy, recepty, obvyklými kombinacemi, protože je prostě ještě neznají. Takže experimentují, zkoušejí podle chuti a svého uvážení. Nechte je vařit, péct, vymýšlet.

-ag-Foto: www.profimedia.cz