Výběr dřezu proto vedle vzhledu podléhá praktickému užití.

Dřez a ti ostatní

Tvar dřezu závisí na celkové kompozici kuchyňské sestavy. Dovolí-li to velikost kuchyně, pak bychom si měli dopřát dřez, který lze instalovat na skříňku s šíří alespoň 60 cm. Jeho dostatečně velká úhlopříčka dovolí snadno umýt i pečicí plech. Průměr pak prozradí, jak snadno umyjeme pánve. Dřez může mít pravidelný nebo lichoběžníkový tvar, umístit ho lze do roviny nebo v atypickém místě, praktické jsou také rohové varianty. Obecně platí, že by měl být v blízkosti varného centra a na jedné nebo z obou stran má zůstat dostatečně velká pracovní plocha.

Standardní typy mají jeden mycí prostor a odkapávací plochu. V nabídce jsou i modely s rozšířeným doplňkovým programem. Mohou mít dva mycí prostory, vaničku se sítkem vhodnou k odkapávání omytých potravin, výlevku či samostatnou šachtu, kterou odpadky házíme rovnou do koše. Práci usnadňuje krájecí deska tvarově přizpůsobená dřezu a těm, kteří neradi sahají do znečištěné vody, pomůže excentrický ovladač, jímž vodu vypustíme. Praktický je i integrovaný mýdelník, baterii vybíráme s ohledem na tvar i zvolený materiál.

Od klasiky k novátorství

Osmdesát procent domácností používá dřez z nerezu. Povrch je hygienický, odolný vůči nárazu, vysoké teplotě a chemikáliím. Vypadá luxusně, přitom jeho pořizovací náklady nemusejí být vysoké. K dražším pak patří dřezy z kompozitních materiálů. Ty se skládají z plniva (zpravidla drcený přírodní kámen nebo písek, někdy skelné vlákno i papír) a pojiva (pryskyřice na akrylátové či polyesterové bázi). V nabídce jsou nejrůznější barvy, které vznikají díky příměsím. Všechny typy jsou pevné, chemicky odolné, tvrdé a hygienicky nezávadné. Snadno se tvarují a lepí, případně ohýbají teplem. Na trhu najdeme i modely vyrobené z keramiky, které se zpravidla instalují do rustikálních či stylových sestav, kam tento tradiční materiál patří. Všechny typy mohou mít povrch vnitřku speciálně upravený tak, aby na něm neulpívaly nečistoty a snadno se udržoval.

Správná volba dřezu:1. Najděte ideální místo2. Zvolte vhodný tvar3. Prozkoumejte možnosti materiálů4. Vyberte dostatečně praktický doplňkový program

Víte, že...

Spojení beze spár dovolují dřezy z kompozitních materiálů. Mohou být nedílnou součástí pracovní desky, tehdy získáváme jednolitý povrch, který se velmi snadno čistí.

Ruku v ruce

Neodmyslitelnou součástí dřezu je kuchyňská baterie. Nabízeny jsou v nejrůznějších designech i materiálech, které barevně korespondují s mycím centrem. Ovládají se nejčastěji pákou, klasickými kohoutky nebo senzorem. Vybaveny mohou být výsuvnou sprškou, která usnadňuje mytí velkých kusů nádobí, koncovka pak může mít různé druhy proudů. Oblíbené jsou v posledních letech robustní typy s horním otočným trubkovým výtokovým ramenem. Novinkou je baterie vybavená LED diodou, která barevně svítí, a tak obarvuje proud vody.

Úspora vody

Správnou volbou baterie můžete významně ovlivnit spotřebu vody. Pákové modely mohou být vybaveny vodní brzdou. Ta při prvním spuštění vody dovolí pustit takové množství vody, které postačí na rychlé umytí rukou či lehké opláchnutí předmětu. Silnější proud poteče, zatlačí-li se páka větší silou. Termostatické baterie pak rovnou pustí požadovanou teplotu. Při míchání teploty voda zbytečně neodtéká ven.

U baterie dbejte na:
  • Kartuši, standardně jsou dnes s keramickými destičkami, kvalitní typy vydrží 15 až 20 let
  • Tvar výtoku vody - měl by umožňovat pohodlné mytí nejen běžných předmětů, ale také velkých hrnců či nestandardně tvarovaných nádob
  • Způsob pouštění vody - může být klasicky dvěma nezávislými kohoutky, pákou, jedním ovladačem nebo senzorem
  • Umístění ovladače spouštění vody. Čím je blíž k ruce, tím je ovládání snadnější (kromě senzorových baterií)

-zal-Foto: Mobalpa, Suit