Známe krásně červenofialové hlávky zelí a potom zelí "bílé" - které jak ovšem víme, je ve skutečnosti světlounce zelené. V obchodě hned vedle hlávek zpravidla můžeme koupit i sáčky se zelím kysaným - zase rozděleným na bílé a červené. Dále je na regále podlouhlá hlávka zelí pekingského, které se nesprávně označuje jako čínské.
Šla Nanynka do zelí - a my bychom ji měli občas následovat
Následovat ji v konzumaci zelí - už kvůli svému zdraví. Zejména v zimě bychom se na tuto zeleninu měli daleko více zaměřit; je to jeden z nejzdravějších druhů zeleniny. Na rozdíl od tropického a subtropického ovoce, které v zimě ve velkém kupujeme, je zelí levnější a hlavně - jsme na něj už jaksi geneticky "uvyklí" díky staletím, kdy ho naši předci jedli. Obsahuje vitamin C, beta karoten, kyselinu listovou, provitaminy A, K a E, dále je v něm mimo jiné i železo, vápník a draslík. Zelí se odedávna také využívá v přírodním léčitelství, působí příznivě na trávení, na choroby žaludku.
Výhody zelí
Je levné, je stále na trhu, v našich zemích tradiční, takže máme k dispozici stovky receptů. Upravovat se dá různými způsoby - vařením, dušením, rychlým spařením, pečením, restováním, kvašením a konečně nejzdravější je syrové.
Zelí je velmi dobré a osvěžující i jen tak, když se vnitřní listy okusují pěkně až ke košťálu. Jinak stačí k zdůraznění jeho chuti jen sůl, kmín (i ten římský) a dobrý olej.
Pokud jde o polévky a nakládané kysané a kvašené zelí, inspirovat se lze v polské nebo ruské kuchyni, kde najdeme nevídané dobroty.
I české zelníky, moravské recepty se slaninou a dokonce staré recepty na zelí s rajčaty jsou hodny pozornosti. Dokonce si můžeme udělat staré pozapomenuté jídlo - zelný závin.
Zelí je skvělým základem pro nepřeberný počet salátů, které jsou díky němu velmi zdravé. Do nich se používá lehce a krátce spařené (minutu vařené ve slané vodě), bude měkčí a jemnější. Syrové zelí do salátu pak krájíme na velmi jemno.
Jednoduché a geniální: zelí po valašsku
Uděláme bramborovou kaši (jen rozšťouchanou, ne mixovanou), přidáme vařené kyselé zelí - poměr tak půl na půl. Rozškvaříme pěkně uzenou slaninu a přidáme do směsi. Dosolíme a horké jíme.
Našli jsme v roce 1928: zelná paštika
Jemně pokrájené osolené bílé zelí dusíme v troše vody. Usmažíme cibulku, s trochou mouky uděláme bledou jíšku. Do ní přidáme scezené zelí. Do pudingové formy nebo bábovky vymazané máslem dáme vrstvu jemně krájeného uzeného masa, na to vrstvu zelí, vrstvu rýže, opakujeme ještě jednou, přičemž nahoře bude rýže. Rozkvedláme 2 vejce v kysaném mléce (asi 1/4 litru), nalijeme na rýži a necháme hodinu v páře vařit.
K čočkové kaši
Kysané zelí opláchneme a dáme na sádlo do hrnce; přidáme trochu bílého vína, sůl a cukr a chvíli dusíme.
Zelný štrúdl
Na rozválené listové těsto rozestřeme vychladlé, velmi jemně nakrájené a podušené zelí se solí, kmínem nebo čubricou a oreganem. Štrúdl pečeme na plechu potřeném sádlem.
Pikantní zelná polévka
Na tuku zpěníme cibulku a přidáme hodně tence pokrájené nudličky zelí. Podusíme do měkka, zaprášíme moukou a ještě chvíli dusíme. Rozředíme vodou. Přidáme kmín, sůl, případně pepř, lisovaný česnek podle chuti. Přihodíme uvařené brambory nakrájené na kostky (vodu z nich použijeme na zředění), hrášek či také smažené houby. A na talíř můžeme přidat po lžíci sladké smetany.
-ag-Foto: www.profimedia.cz