Nejlepší kuchařka za posledních… Nejsem si jist, za jak dlouho, ale podle mě je to jedna z nejlepších kuchařek, která kdy v Česku vznikla. Proč jsem z Regionální kuchařky z nakladatelství Smart Press tak nadšený? Protože je regionální. A ne tak, že by tu byly uvedené ptáčky, ke kterým někdo přidal okurku, a tak vznikly znojemské ptáčky. Tohle jsou OPRAVDOVÉ recepty regionální kuchyně. Nadchlo mě, že jsem tu konečně objevil recepty na takové staré klasiky, jako jsou řepance s prachandou, kontrabáš, mrkvance…

Při pročítání jsem si vzpomněl na návštěvu v rodině mé kamarádky, která pochází ze Slezska. Náhodou jsem se tehdy nachomýtl k smažení vaječiny, což byl pro mě neopakovatelný zážitek. Do domu chodili babičky, strýčkové i bratranci z druhého kolena. A já, tehdy čerstvý studující Pražák mezi nimi. Popíjela se domácí kořalka, ujídala vaječina, na kterou každý něco přinesl, zpívalo se, tančilo. Konec celé téhle akce si už moc nepamatuji. Ale vaječina se prý dělala až do půlnoci.

Zpátky ke knize. Tahle kuchařka konečně přinesla recepty z Čech, Moravy a Slezska. A nejen ty neznámé. Ale i ty notoricky známé (kapr namodro, krkonošské kyselo). Ke všem je pak pěkné povídání o tom, kdy se daný pokrm jí či jak se liší různé krajové recepty.

Tahle kniha je fantastická od strany 11 až do konce. Proč jen od strany 11? Protože to, co mi tu chybí, je pořádný obsah. Celá kniha je totiž rozčleněná do regionů a v nich jsou jednotlivé recepty. Stejně tak i v obsahu. Ale kde je kraj, kterému patří kosmatice? Já je znám od nás ze Sudet. Nebo báč? Vždyť já ho znám jako kramflek! To je pak hodně těžké hledání. Knize by tak prospěl obsah třeba podle hlavních ingrediencí. * REGIONÁLNÍ KUCHAŘKA – Všechny chutě Čech, Moravy a Slezska**

celobarevné fotografie receptů, fotografie jednotlivých regionů, 172 x 240 mm, 352 stran, 499 Kč, vydal Smart Press *** A tady je jeden recept, který znám z kraje mého dětství – ze Sudet. Variant jména této jednoduché sladkosti je mnoho. Podle kraje to může být cvibak, cvibach, zwieback i cvibok. Ve všech případech se jedná o sladkost podobnou sucharům, která se po upečení může mazat marmeládou či třeba cukrovou polevou. Tento recept pochází od rodiny Prousa ze Mšena nad Nisou.

Prousa zwieback

  • 500 g pšeničné mouky
  • 30 g droždí
  • 250 ml mléka
  • 40 g cukru
  • 80 g změklého másla
  • 5 g soli

na polevu:

  • 100 g rozpuštěného másla
  • 100 g cukru moučky
  • 1 balíček vanilkového cukru

Z droždí, mléka a cukru necháme vzejít kvásek, potom přidáme mouku, vypracujeme těsto a necháme je hodinu kynout. Pak do těsta vhněteme povolené máslo. Vytvarujeme z těsta placky o velikosti sušenek. Necháme jim na plechu dost místa a dáme ještě chvíli kynout. Pečeme dozlatova v troubě vyhřáté na 180 °C.

Smícháme oba cukry a přidáme k nim rozpuštěné máslo. Touto polevou potíráme ještě teplé upečené pečivo.