Cesty za jídlem: Za vším hledej ženu – i v Lyonu

Z pasačky vepřů do michelinského nebe. S mnoha oklikami prožila lyonská rodačka Eugénie Brazier neuvěřitelný život v kuchyni.

Francouzský Lyon je centrem nádherného a rozmanitého regionu Rhône-Alpes. První prosincový víkend přiláká do města vždy množství lidí. Koná se zde svátek světel, který letos připadl na dny od 6. do 8. prosince. Období roku s nejdelšími nocemi je o tomto víkendu prozářeno různobarevnými světly. V nových barvách tak nocí vystupují hlavní budovy města. I když tu bývá hodně lidí a návaly, návštěva stojí za to. Přes den se můžete věnovat třeba místní gastronomii. Lyonská kuchyně je vydatná a do zimního počasí se hodí výborně. Za pozornost stojí i historie zdejších restaurací.

Lyonské matky

Když se v Lyonu řekne Mères Lyonnaises, česky „lyonské matky“, všichni místní vědí, o čem je řeč. Na historii zdejších restaurantů jsou tu všichni hrdí. Vývoj konce 19. a první poloviny 20. století narušil buržoazní blahobyt.

ČTĚTE TAKÉ:

Mnohé rodiny se tak musely rozloučit se svými kuchařkami. Některé z těchto žen, které se ocitly ze dne na den na chodníku a neuměly nic jiného než vařit, prostě začaly vařit. Jídla to byla znamenitá, protože kuchařinky byly ze služby v měšťanských domech perfektně vycepované. Bylo třeba jen lehce obměnit recepty, aby jídla chutnala lyonským dělníkům a také pro ně byla finančně únosná.

Matka Fillioux, jedna z prvních

Jednou z prvních podnikatelek v tomto oboru byla Mère Fillioux, která vařila v kavárně, kterou provozoval její manžel. Dodnes její jméno vyvolává u kuchařů představy některých receptů – krémová polévka s lanýži, srdíčka artyčoků s foie gras…

Její osud je spjat s příběhem Mère Brazier, která byla později slavnější. Jako dívka začala Eugénie Brazier u madame Fillioux pracovat na konci první světové války. Tehdy jí bylo dvacet let a měla toho už dost za sebou: v deseti letech jí umřela matka, a tak musela jít do služby, hlídat krávy a prasata. V devatenácti otěhotněla s ženatým mužem, ale dítě dala do nalezince a vydala se do Lyonu. Tam ji jako kojnou zaměstnala rodina výrobce nudlí, která patřila ke klientům paní Fillioux.

Až k vlastní restauraci

Mladá Eugénie se dostala do kuchyně, když onemocněla kuchařka a neměl kdo vařit. Nejspíš velmi rychle pochopila, že vaření je vášeň, poslání, osud... Později se nechala u paní Fillioux zaměstnat, ale součinnost dvou silných žen nefungovala. Mère Brazier nebylo ještě ani třicet let a už si založila vlastní restauraci. Začátky nebyly lehké, ale urputná dáma to dotáhla až na tři michelinské hvězdičky. Byla první ženou, která takové ocenění dostala. Zemřela v roce 1977 a na její počest byla před deseti lety pojmenována ulice, kde se nachází „její“ restaurace La Mère Brazier. Nová osádka kuchyně se hrdě hlásí k jejímu odkazu.

Živá legenda

Kdo by chtěl takovou „matku“ vidět, stačí navštívit lyonskou tržnici. Mère Sibilia tam vládne železnou rukou uzenářství a svým třem dcerám.

Foto: Muriel Chaulet, archiv autorky