Velký, nebo malý prostor

Ovšem v tomto rozhodování nehraje ani tak roli nostalgie, jako spíše prostor, který máme pro stolování k dispozici, případně naše představa o jeho vybavení a uspořádání. Dnes pomineme samostatné jídelny a budeme se věnovat jídelním koutům. Už dávno nemusí jídelní kout znamenat maličký stůl, k němuž se celá rodina vejde jen s velkým sebezapřením, ale pravdou současně je, že pro pohodlné stolování můžeme s úspěchem využít i malé místo, někdy jde spíše o jeho chytré využití a vhodný nábytek než o čtvereční metry. Pokud chceme v kuchyni klasické stolování a předem zamítneme skládací stoly a židle, i tak máme na výběr z několika variant.

Spíše koutek nežli kout

Pokud místo vymezené pro jídelní kout opravdu není příliš veliké a záleží na každém centimetru, zvolíme například stůl, který je jednou hranou uchycen ke zdi a strana protější je podepřena nohou nebo souvislou deskou. Stůl i podpora mohou být z masivu nebo z některého z materiálů na bázi dřeva, opatrnější bychom měli být, pokud jde o sklo, protože to by mohlo v důsledku nestejnoměrného namáhání prasknout. Jestliže chceme mít v jídelním koutě vše od prostírání po příbory po ruce, můžeme si i při nedostatku místa dovolit příborník, jehož součástí už je stůl jednou stranou zasazený pod deskou jeho spodní části a na druhé straně vhodně podepřený. Další možností je obložení části zdi, o něco širší než stůl, stejným materiálem, z jakého jsou stůl a židle. Kout v tomto případě zútulní třeba polička na drobné doplňky připevněná ke stěně nebo zavěšené květináče s květinami. Vymezení prostoru můžeme zdůraznit i vhodně zvoleným kusovým kobercem.

Jako určitou variantu úsporného stolování především v malých panelákových bytech můžeme občas vídat také užší desku, umístěnou v kuchyni pod oknem po délce celé stěny, u níž sedí strávníci vedle sebe. Toto řešení nebývá doporučováno především z toho důvodu, že stolovníci na sebe při jídle nevidí.

ČTĚTE TAKÉ:

Design a stolování

Každé jídelní sezení vypadá velmi efektně před prosklenou stěnou do zahrady, pak není třeba prostor ani složitě zdobit, nejlépe ho doplní scenérie za oknem. A jestliže nemusíme bojovat s místem, můžeme navíc zvolit pro jídelní kout stůl nezvyklého tvaru nebo z méně obvyklého materiálu. Celkem často se objevuje sklo, ale kromě skleněných stolů jsou v nabídkách obchodů i kusy z plexiskla, s deskami z opalované žuly, technické povahy možná ocení stůl z kartáčovaného nerezu. Nevýhodou těchto materiálů je tvrdost, manipulace s nádobím může být hlučnější, což ne vždy každému vyhovuje. Stále dobře působí bytelný masivní stůl a odpovídající židle, dřevo samotné působí teple na omak i dotek a dobré zacházení odmění dlouhou životností.

Větší prostor

Ve větším prostoru je vhodné jídelní kout od kuchyně opticky oddělit. Místnosti a nakonec i stolování samému dodává mírný předěl řád. Například stačí, když centrum kuchyňské linky je na opačné straně místnosti než jídelní kout, předělem je v tomto případě samotná vzdálenost, která by ovšem neměla být neúměrná vzhledem k servírování pokrmů. Další možností je prosklená skříňka nebo nízký barový pult, opět se vrací dříve velmi oblíbené květinové stěny, ovšem v moderním kabátě – například pouze jako soustava lehkých nerezových tyčí, mezi nimiž jsou v různých výškách zavěšeny květiny. Nerez lze zaměnit za dřevo, bambus, plexisklo a podobně, aby materiál odpovídal celkovému stylu.

Osvětlení

Kuchyňský kout by měl být také dostatečně osvětlen. Asi nejpraktičtější je jedna, případně více lamp nad jídelním stolem nebo lehká obdélníková rampa zavěšená od stropu, na níž jsou světla uchycena. Elegantní a nenápadná jsou bodová světla v rovině stropu, doplněná bočním svítidlem na zdi. Jestliže máme stůl s výřezem nebo částečně prosklený, je možné lehce podsvítit desku. Velice elegantně působí i nasvícená prosklená skříňka příborníku. V případě těchto světel jde ale samozřejmě spíše o dekorativní než funkční osvětlení.

Barvy a detaily

Při zařizování kuchyně bychom také měli vždy předem dbát na to, aby zařízení jídelního koutu odpovídalo vybavení kuchyně a potažmo i dalších částí bytu nebo s nimi mělo alespoň společné detaily či nějaký sjednocující prvek. Tím může být například podlaha stejná v celé místnosti nebo dokonce ve všech místnostech bytu, podlahové krytiny tón v tónu či vzájemně sladěné textilie. Příjemně může působit i zajímavá výmalba stěn, dynamicky působí široký barevný pruh procházející po stěnách a stropech bytu, který místnosti jakoby propojuje, klid mohou naopak poskytnout shluky různobarevných geometrických obrazců, ovšem nesmí jich být mnoho, pak mohou působit jako umělecké dílo.

Thinkstockphotos.com