Některé položky ze švýcarské kuchyně jsou dobře známé. Rösti je jídlo, které zná snad každý, kdo se jen malou chvíli švýcarskou gastronomií zabýval. Je to obdoba bramboráků, a stejně jako ty naše i švýcarské rösti mají bezpočet variant.

Na začátku 19. století prý byly nejpravidelnější snídaní tvrdě pracujících zemědělců a horalů. Nahradily kaše a polévky. Typičtější jsou pro německy mluvící část Švýcarska. Často se mimochodem jejich název píše s velkým písmenem, protože za sebou jednoduše táhne svůj německý původ.

ČTĚTE TAKÉ:

Je libo syrové, nebo vařené brambory?

O něco častěji se setkáte s rösti z vařených brambor, ale ani varianta ze syrových není neobvyklá. Na rozdíl od našeho bramboráku se však brambory strouhají na hrubém struhadle, na tom s velkými otvory. V receptuře ze syrových surovin se směs brambor a soli chvíli dusí na pánvičce a pak se z ní teprve tvarují „lívanečky“ nebo se nechá dopéct v pekáčku či na pánvičce pod pokličkou. Pokud se dělají rösti z vařených brambor, je třeba je uvařit již den předem. Brambory se vždy používají lojovaté, respektive salátové. Nepřidává se žádná mouka ani vejce, ani zvláštní koření jako u nás.

Variace na jeden motiv

Varianta z okolí Bernu používá na smažení sádlo a přidává také kousky prorostlé slaniny. Švýcarsko je země krav, a tak se většinou podle tradiční receptury užívá máslo. Nepřekvapí, že ementál se používá v údolí řeky Emm, tedy v Emmentalu. Tenké plátky sýra se dávají na placičky těsně před podáváním a rozpouštějí se pod pokličkou.

Kuchařinky v okolí Uri používají ke zjemnění šálek slabé kávy, a naopak pro výraznější chuť smaženou cibulku. A konečně glariské rösti se připravují se sýrem, kterému se říká schabziger, schabzigier nebo sapsago. Je to tvrdý, poměrně nízkotučný sýr lehce mdlé barvy. Tu mu propůjčuje pískavice modrá, bylinka podobná jeteli, kterou se sýr koření. Je možné brambory také nastavovat vařenými kolínky nebo podobnými těstovinami.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com