Brémy leží poblíž Severního moře. Jejich dvojče Bremerhaven je vystrčen až na samý břeh. Město je plné historie pohádek. Jejich symbolem je totiž socha tvořená pyramidou čtyř zvířátek, která si stojí navzájem na zádech – oslík, pes, kočka a kohout. Snad každý zná pohádku Brémští muzikanti. Sousoší je nedaleko radnice a oslík má samozřejmě úplně vyblýskaná kopýtka. Kdo si na něj sáhne a bude si něco přát, jistě se mu to splní.

ČTĚTE TAKÉ:

Čtvrť jménem Šňůrka

Úplně pohádkovým místem v Brémách je několik málo uliček, které zbyly ze středověku. Ačkoli byly Brémy za války poškozeny, této nejstarší čtvrti se bomby vyhnuly. Domy byly po válce zachráněny prozíravým radním, který dokázal ocenit jejich historickou hodnotu, a to i přes pochybné hygienické podmínky, které tu pochopitelně panovaly. Tak zůstala čtvrť Schnoor zachována. Můžete se zde ubytovat i v nejmenším hotelu v Německu. Je to vlastně jediný pokojík, který byl původně určen novomanželům. Původně znamená v dobách, kdy bylo třeba cestovat do města, aby mohli být snoubenci oddáni.

Cukrle s bylinkami

Ve spleti starých uliček je samozřejmě množství butiků a galerií. Je zde také muzeum historie a příběhů – Geschichtenhaus. A tady se dozvíte historii cukrových suků jménem Bremer Babbeler. Jsou to asi centimetr tlusté a dvacet centimetrů dlouhé sladké tyčky. Mají jemnou bylinkovou chuť a temnou hnědou barvu. Jsou vyrobeny ze samých zdraví prospěšných ingrediencí a prý se také prodávají v lékárnách. Název je odvozen od německého slova žvatlat, mluvit, drndat nebo kecat. Pověst doprovázející tuto cukrovinku praví, že když brémské děti moc mluvily, tak se jim do pusy strčila právě tato sladká tyčka, aby byly zticha. Možná si to také celé vymysleli bratři Grimmové.

Ještě nadpis

Další sladký objev čeká v Böttcherstrasse. V ulici vystavěné z červených cihel, ve funkcionalistickém stylu se skrývá nejeden klenot. Tentokrát je cukrovinka hlavně velmi krásná. Na malém dvorku narazíte na výrobnu sladkých roksů. Mají tady nejrůznější druhy v nejrůznějších baleních. Nejzajímavější je ovšem pohled do výrobny. Vedle prodejního pultu za starodávným strojem, kde se splétají barevné prameny ochucené sladké hmoty a pak se sekají do duhových špalků, skoro vždy někdo pracuje. Je to nádherná podívaná.

Foto: BTZ Bremer Touristik-Zentrale, Jan Rathke, archiv autorky