Dlouhým pobytem v mrazáku potraviny ztrácejí svou konzistenci i chuť, a dokonce se v nich po čase mohou rozmnožit nebezpečné bakterie. Přijatelná délka doby mražení závisí na jejich povaze a na teplotě v mrazáku. Ta by měla být nastavena optimálně na -18 °C, pro dlouhodobé mražení potravin lze zvolit i teplotu o něco nižší (-20 až -22 °C).

Některé potraviny se ovšem k mražení nehodí vůbec. Patří k nim zelenina s vysokým obsahem vody (rajčata, okurky, saláty, cukety), ze které by se po rozmrazení stala nevábná kaše. Do mrazáku neukládáme ani brambory, cibuli, vejce či tropické ovoce (banány zamrazíme jen v případě, že je chceme rozmixovat s moučkovým cukrem a smetanou, a vyrobit si tak rychlou domácí zmrzlinu).

Z mléčných výrobků se dají mrazit jen takové, které obsahují hodně tuku - třeba máslo v mrazáku vydrží až půl roku. Pokud chcete zamrazit tvrdý sýr, raději ho předem nastrouhejte, po rozmrazení se totiž může drolit a klouzat po struhadle. V mrazáku by neměl ležet déle než čtyři měsíce.

Obezřetní bychom měli být zvláště v případě masa. Delší pobyt v mrazu snese maso vakuované, jestliže ho ale uchováváte jen v mikrotenu, zpracujte ho raději do 2 měsíců, pokud je tučné (mleté maso, bůček), případně do půl roku (je-li libové). Známkou nepoživatelnosti je u masa našedlá barva tuku nebo hnědé skvrny na drůbeži - v takovém případě už potravinu vyhoďte. Mořské ryby a plody moře vydrží v mrazáku až rok, sladkovodní jen 3 měsíce.

Zamrazené letní ovoce a houby by se měly zkonzumovat do 12 měsíců, to samé platí (poněkud překvapivě) i pro zmrzlinu.

  • Tip: Potraviny při ukládání do mrazáku označujte datem. Omezíte tak riziko, že se vám tam budou hromadit zapomenuté balíčky, jejichž obsah nakonec raději vyhodíte do koše.