Začněme od podlahy
Rozdílné nároky jsou kladeny hned na podlahu. Zatímco v kuchyni musí být podlahová krytina velmi odolná, aby vydržela pád ostrého nože i šplíchance vody z dřezu, v obýváku volíme podlahu měkčí, pohodlnější. Technicky náročnější a méně využívané řešení představuje přechod dvou rozdílných krytin ze zóny obývací do zóny kuchyňské, kdy například dřevěné parkety přímo navazují na dlaždice, přičemž je samozřejmě nutné, aby obě krytiny ležely v na vlas stejné výšce a nikdo o ně nezakopával. Jednodušší je využít spojovacích profilů k ukončení podlah, které plynule spojí i krytiny různě vysoké. Asi nejčastěji se však vybere jednotná tvrdá podlaha pro celý prostor a obývací část se zútulní kusovým kobercem větších rozměrů.
Rozdělit, ale sladit
Kuchyň spojená s obývákem je opticky vnímána jako celek, a tak by obě zóny měly být laděny do stejného stylu a navzájem se nerušících barev. Na druhé straně cítíme, že kuchyňská část by měla být od té obývací nějakým způsobem oddělena, ať už ostrůvkem, jídelním stolem nebo třeba jen opěradlem sedačky. Sedací soupravu umístíme tak, aby zrak sedící návštěvy nepadal přímo na kuchyni a hostitel si při přípravě jídla nepřipadal jak v televizní show. Pro odpočívajícího člověka v obýváku navíc může být nepříjemné ostré světlo zářící z kuchyně.
Osvětlení
Tím se dostáváme k osvětlení; je zřejmé, že na pracovní desku v kuchyni musíme dobře vidět, a tak sem potřebujeme chladné bílé světlo podobné dennímu, zatímco při relaxaci v obývací části nám bude příjemněji za svitu světla teplejšího, tlumeného. Svítidel tedy do spojeného prostoru kuchyně a obýváku přijde hned několik; kromě centrálního světla budeme pořizovat osvětlení pracovní desky, lampu pro intimní atmosféru v obýváku a dále ještě třeba závěsné svítidlo nad ostrůvek či jídelní stůl.
Hluk a pachy
Stinnou stránkou kuchyně spojené s obývákem je nedostatek soukromí na obou stranách. Nejvíce stížností se přitom tradičně rojí na pachy a zvuky z kuchyně narušující poklidný odpočinek v obývací zóně. Z tohoto důvodu je nutné investovat do výkonného odsavače par a preferovat méně hlučné kuchyňské spotřebiče. Hodnota generovaného hluku by měla být ideálně nižší než 50 db; například nejtišší myčky generují hluk 39 db, což se podobá hlasitosti tlumeného hovoru.