Kuchyňský nábytek
Pod pojmem kuchyňský nábytek si můžeme představit nejen kuchyňskou linku, ale také jídelní stůl se židlemi, doplňkový nábytek, skříňky apod. Prostor chápaný jako kuchyňský má obvykle dvě hlavní části. Tu první samozřejmě tvoří linka, tu druhou potom jídelní stůl.
Jídelní stůl je třeba vybírat tak, aby se k němu mohla pohodlně usadit celá rodina. Obecné pravidlo praví, že pro pohodlné stolování má mít člověk osobní prostor o velikosti alespoň 60 x 40 cm. Pokud často vítáte návštěvy, budete samozřejmě chtít stůl trochu „předimenzovat“. Výška stolu se potom běžně pohybuje kolem 75 cm.
Kuchyňským nábytkem mohou být i další prvky, např. poličky, skříňky a další prvky, jež nejsou přímo součástí linky, současně ale patří ke kuchyňskému prostoru. Styl, ve kterém by měly být stejně jako jídelní stůl vyvedeny, by měl odpovídat tomu, kterým se chlubí obývací pokoj.
Pokud je obývací pokoj spíše tradiční, jídelnímu stolu a dalšímu kuchyňskému nábytku bude slušet masiv, nebo alespoň taková povrchová úprava, která se mu bude blížit. Naopak futuristický či industriální interiér bude vyžadovat skleněný nebo třeba kovový stůl.
To samé platí i pro zmíněný doplňkový nábytek. Prostory kuchyně a jídelny by na sebe měly navazovat. Jídelní stůl je pak možné využít i jako odkládací prostor a zjednodušuje to servírování.
Interiér
Obývací pokoj
Od jídelního stolu je po dobrém jídle ideální přesunout se směrem k sedací soupravě se šálkem dobré kávy. Tu je potřeba si někde odložit. Tím se dostáváme ke klasickému kusu nábytku typickému pro obývací pokoje. Chybět nemůže ani konferenční stolek. Konferenční stolky by samozřejmě měly svým stylem a povrchovou úpravou odpovídat stolům jídelním.
Znovu tak platí pravidlo tradičních interiérů a nábytku z masivního dřeva a ekvivalentně potom pravidlo moderních interiérů a prvků z kovu a skla. Nabízí se také otázka, jak kuchyňský prostor oddělit od obývacího pokoje.
Jednou možností je podlaha, zatímco v prostoru kuchyně bude podlaha tvořena kachli, ty budou přecházet např. v plovoucí podlahu obývacího pokoje. Druhou možností je potom využít kuchyňský nábytek jako oddělovač obou prostorů. Obyčejné skříňky jsou na tuto funkci poměrně nízké, lépe budou tento úkol plnit např. odkládací či barové pulty, vysoké policové systémy apod.
Nábytkem, který opticky oddělí kuchyňský a obývací prostor, však může být i sedací souprava. K problému lze ale přistoupit i kreativněji a prostory oddělit příčkou, či dokonce posuvnými dveřmi.
Propojenost kuchyně a obývacího pokoje má velké výhody – jednou z nich je fakt, že ten, kdo vaří, nebude oddělen od zbytku rodiny – stejně jako nevýhody. Nevýhodou je např. to, že bez skutečně špičkové digestoře se bude moci pach šířit i do obývacího pokoje.
Nejlepší pozici má samozřejmě ten, kdo byt teprve zařizuje a může si všechen nábytek a zařízení pořídit najednou. V takovém případě je vytvoření sladěného interiéru o něco snadnější než v případě, že k již existujícímu designu přidáváte další samostatné prvky. Jinými slovy, pokud bude vaším dalším nákupem kuchyňská linka, myslete při jejím výběru i na jídelní stůl nebo konferenční stolek.