Rajčata obsahují velké množství cenných látek, včetně barviva lykopenu, jenž působí jako silný antioxidant. Dobrá zpráva je, že zavařením se lykopen z rajčat nevytrácí, naopak se stává pro lidský organismus lépe využitelným. Teoreticky bychom mohli považovat za zdravé i rajčatové protlaky a pyré prodávané v obchodech, ty však bývají dochucené cukrem a solí, a navíc často obsahují zahušťovadla a další přídatné látky. Při výrobě domácího protlaku máte plnou kontrolu nad jeho složením i nad kvalitou použitých plodů.

Pro zavařování vybíráme rajčata dostatečně zralá, protože bývají měkčí a sladší. Lépe se tedy rozvaří a protlak nebude třeba ani doslazovat. Sůl se do rajských omáček přidává spíše ze zvyku než kvůli chuti, rajčata ji ve skutečnosti nepotřebují. Výrobci s ní ovšem v protlacích a pyré nešetří, neboť jde o šikovný konzervant. Načatý rajský protlak z plechovky vám díky tomu v lednici vydrží do druhého dne, zatímco ten domácí už bude nejedlý. Na to myslete již při výběru zavařovacích skleniček - raději je zvolte menší, abyste mohli vždy spotřebovat celou skleničku naráz.

Rajčata nejprve přebereme a ujistíme se, že se na žádném plodu nenachází známky plísně ani hniloby. Potom je pokrájíme na menší kousky a dáme do kastrolu dusit pod poklici. Samy pustí dost vody, takže je mírně podlijeme jen v případě, že by se nám začala připalovat. Zhruba za půl hodiny budou rozvařena a připravena k propasírování. Zvolte sítko s menšími oky, aby se "ze hry" vyřadily jak slupky, tak semínka.

Propasírovanou hmotu vrátíme do hrnce a necháme ji na velmi mírném plamenu zvolna odpařovat. Za občasného míchání vaříme do zhoustnutí. S pomocí trychtýře pak plníme čisté, sterilizované skleničky a hotový protlak ještě na závěr sterilizujeme po dobu 20 minut při teplotě 90 °C.

Takto jednoduše připravený, nijak neochucený rajský protlak má výhodu, že je chuťově neutrální, a můžeme ho tudíž v kuchyni využít pro různé účely. Bylinky, česnek, cibuli či další zeleninu doplníme podle potřeby až při samotné přípravě konkrétní omáčky.