Zdeňku, žijete teď ve městě, nebo na vesnici?

Domeček stojí stále ještě v Praze, i když to tak na první pohled nemusí vypadat. Ale žijeme spíš na vesnici...

Fotogalerie

Foto: archiv Zdeňka Podhůrského a J. Louda

Měl jste jako kluk svůj dětský pokojíček?

Vyrůstal jsem na rohu Lazarské a Spálené ulice, jen kousek od Václavského náměstí, v avantgardním půdním bytu, který byl spojený s loutkářským ateliérem mého tatínka. Můj dětský pokoj měl balkón do dvora u kostela Nejsvětější Trojice a výhled jsem měl na Petřínskou věž. Nádherná romantika! V dospívání jsem byt v centru města ještě více ocenil, hlavně vzhledem k dostupnosti kin, divadel, barů a diskoték.  

Které místo v současném domově považujete za „váš pokoj“?

Dům prošel dlouhou etapou přístaveb a rekonstrukcí a letos v létě se odehrála jedna z dalších úprav. Dříve byl domek propojený s ateliérem, kde jsem měl své tvůrčí prostředí. Byla v něm loutkářská dílna po tatínkovi, stejně jako kulečníkový stůl, zkušebna pro kapelu, počítač s tiskárnou. Těchto prostor jsem se ale vzdal a předělal jsem je na bydlení pro maminku. Na pozemku jsem si postavil nový ateliér, který je právě v zabydlovacím procesu. Momentálně jsem tedy nejraději v podkroví, kde je nádherný výhled na lesy, louky a hlavně na koně u sousedů. 

Takový zařizovací proces obnáší i nákupy vybavení a doplňků. Chodíte rád po obchodech a vybíráte?

Nechodím po obchodech, ale po bazarech. To miluji! Nábytek vybírám už dlouhodobě sám a nejraději mám staré, nikoli však starožitné, kusy nábytku. Ty, které už něco pamatují a mají duši. Židle, stoly, kredence, komody a skříně...

NAHLÉDNĚTĚ K DALŠÍM SLAVNÝM OSOBNOSTEM:

• Bydlení celebrit: Heidi Janků má okna průzračná jako křišťál
• Bydlení celebrit: Michal David si dům navrhl sám
• Bydlení celebrit: Marek Ztracený chce zůstat na Šumavě

Máte tendenci utrácet za zařízení? Hledíte při tom na praktičnost?

V tomhle ohledu jsem asi Strýček Skrblík. Hledím spíše na tu cenu, ale když se mi něco líbí, tak jde praktičnost stranou. Ovšem cena většinou rozhoduje.

Máte doma nějakou sbírku?

Nemám rád depresivní a negativní umění, měl jsem s maminkou mé dcery, během osmnácti let, tři galerie naivního umění v Praze. Jsem tímto uměleckým stylem poznamenaný a obklopuje mne doma mnoho děl od výtvarníků, které jsme zastupovali. Ať už od známých autorů, jako je Emma Srncová, Iva Hüttnerová, Oldřich Jelen, Blanka Nora Vlášková, nebo obrazy od méně známých umělců, jako je třeba keramička Kateřina Kvačková, Blažena Fořtová. Mimochodem má expartnerka také nádherně maluje.

Potrpíte si teď v zimě na dobře vytopený byt?

Mám rád takové teplo, abych nemusel chodit doma ve svetru. Je ale pravda, že čas od času nechám dveře dokořán a užívám si třeba i chladnějšího vzduchu. Díky tomu trochu bojujeme s přítelkyní, té je stále zima.

Zažil jste v domě nějakou pohromu?

V začátcích bydlení to byla samá pohroma. Náš dům je starý, opukový, má devadesát centimetrů silné kamenné zdi a žádný sklep. Když jsme ho koupili, neměl izolovanou podlahu, jen pár centimetrů betonu. Stěhovali jsme se začátkem prosince a řádily tehdy docela kruté mrazy. Chodili jsme proto po vrstvách novin a starých koberců, abychom podlahu alespoň trochu zateplili. Jednou jsme odešli na mikulášský večer, a když jsme se vrátili o půlnoci domů, zjistili jsme, že celé přízemí plave. Praskla totiž voda na WC! Tehdy se přítelkyně poprvé rozplakala a pak ještě několikrát, bydleli jsme opravdu jako skauti. Bez vlastní vody, topili jsme v kamínkách na uhlí.

Jak jste strávil letošního silvestra?

Silvestra už několik let trávíme v Praze s přáteli, kdy se potkáváme na Starém Městě v různých hospůdkách a barech. Na půlnoc jdeme tradičně na Pohořelec, abychom viděli celou nádhernou, rachejtlemi rozsvícenou Prahu. Pak pokračujeme do neodmyslitelných lokací, jako jsou U zavěšenýho kafe, U hrocha a Malostranská beseda.

Jaké máte plány do roku 2013?

Doba je skutečně neobvykle složitá a prosadit jakýkoliv umělecký projekt je téměř nadlidský výkon. V roce 2012 se mi podařilo rozběhnout dlouhodobý charitativní projekt PTEJTE SE - ČÍSLO NA BOHA, který souvisí s muzikou, kterou dělám. A protože jsem neměl čas věnovat se díky projektu své kapele Underhill, chci jí to tento rok určitě vynahradit.      

O co přesně jde v Ptejte se – číslo na Boha?

Vše je na našich stránkách www.cislonaboha.cz a na www.podhursky.cz. Prostě si představte, že najdete lístek a na něm je napsáno: „Kdo se mně první dovolá, může se ptát"... a podpis ... Bůh. Číslo bude skutečně existovat, a když se na něj někdo dovolá, podpoří dobrou věc. Před pár týdny jsme dokončili klip k písničce a v něm už to číslo je. Jsme napojeni na o. s. Dobrý skutek a od nich máme své první dětské klienty, dva malé sourozence Jiříka a Jůlinku. Pro ně se snažíme získat prostředky na rehabilitační léčbu v Piešťanech, kterou nezbytně potřebují, a která je pro rodiče nedostupná. Možností, jak pomoci, je pochopitelně víc, to vše se dozvíte na webových stránkách.

Vizitka

• Narodil se 21.3.1959 v Praze.
• Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Praze a DAMU.
• Zahrál si ve filmech Matěji, proč tě holky nechtějí?, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Chlapci a chlapi, Největší z Pierotů, Černí baroni, Z pekla štěstí, Prachy dělaj člověka, Báthory.
• Účinkoval v taneční soutěži Bajlando.
• V roce 2006 založil kapelu Underhill, s níž pořádá koncerty.
• Věnuje se dabingu a hraje v muzikálu Robin Hood.
• Mezi jeho koníčky patří fotografování, koně, psaní (texty, poezie, scénáře) a hudba.