Stavebnictví je spolehlivým indikátorem celkového stavu ekonomiky v jednotlivých státech i oblastech. Ohlašuje a doprovází hospodářský růst, ale také podléhá stagnacím a depresím. Z přehledu o vývoji stovky největších evropských stavebních firem v roce 2005 lze usuzovat, že ekonomika Evropské unie na tom není a v nejbližších několika letech nebude nijak zle. Stavebním společnostem se v roce 2005 zvýšily zisky v průměru o 3,7 procenta ve srovnání s rokem předcházejícím, přičemž jen 26 společností ze sta největších vykázalo pokles výdělků. Situaci mezi stavebními podniky v Evropě mapuje čerstvé vydání pravidelné výroční zprávy Evropské skupiny Deloitte pro stavebnictví a infrastrukturu s názvem Velmoci evropského stavebnictví (European Powers of Construction).

Jsou menší firmy šikovnější?Největší stavební korporací v Evropě je francouzská Vinci s konsolidovanými výnosy 19,5 mld. EUR (544,93 mld. Kč). Následují její krajan Bouygues (16,8 mld. EUR) a německý Hochtief (13,7 mld. EUR). Čtvrtá je švédská Skanska a na pátém místě španělská společnost Grupo Ferrovial. Ačkoliv je Skanska největší i na českém trhu, není v TOP 100 jako česká vedena, a proto se za ČR do žebříčku dostal pouze Metrostav (76. místo, 832 mil. EUR). Ačkoliv Velká Británie nemá žádného zástupce v samém čele tabulky, je v evropském stavebnictví zemí nejsilnější. Mezi první stovkou má 36 zástupců, což je nejvyšší počet, a na ně připadá bezmála čtvrtina evropského stavebního trhu. Je to ale dáno spíše rozdílnou strukturou firem i národních trhů. Například Francie má v nejvyšší lize jen 9 zástupců, těm ale náleží 22,1 % trhu, mnohem více, než jedenácti podnikům nizozemským. "Srovnávat jednotlivé země je ošidné," připouští Jack Kelly, vedoucí týmu Deloitte, který zprávu vytvořil. "Některé korporace významně působí v zahraničí a jejich domácí trhy jsou malé, jak je to vidět na příkladu švédské Skansky. Některé společnosti do zahraničí neexpandují. Španělsko a Itálie jsou zase poměrně uzavřené pro cizí korporace, zatímco řada španělských firem operuje mezinárodně."Výnosy sta největších stavebních firem se v roce 2005 zvýšily v průměru o 3,7 %, tedy rychleji než v roce 2004, kdy průměrný přírůstek činil 3,2 procenta. Větší průměrný přírůstek výnosů (4,6 %) mají středně velké firmy s výnosy od 2 do 5 mld. EUR, ty největší korporace měly přírůstky menší (3 %). "Mohlo by se zdát, že ne vždy platí ‚big is beautiful‘. Ale podrobnější analýza dává trochu jiný obrázek," upozorňuje Kelly. Rychlejší růst výnosů menších firem je dán jejich hlubší specializací na bytové stavby, kde vládne konjunktura a firmy zde dosahují vyšších marží. Dobře je to vidět na příkladu společností ze Spojeného království, jejichž výnosy vzrostly v průměru o 4,9 %, přičemž těm, které staví byty, stouply o 10 procent.

Bydlení je tahounem růstuPřitom trh bydlení zažívá konjunkturu prakticky v celé Evropě a tomuto segmentu, který představuje 47 % veškerých stavebních výkonů, se věnují i největší nadnárodní korporace. Znamená to pro ně ovšem mnohem menší podíl na celkových příjmech. Rozvoj bytového trhu je ovlivňován nejen velikostí a strukturou poptávky, ale také státními dotacemi a demografickými trendy. Pokles počtu mladých lidí mezi 25. a 35. rokem věku bude v řadě evropských zemí snižovat poptávku po bydlení, nejvíce zřejmě v Německu, Itálii a Velké Británii. Nicméně určitou roli budou hrát imigrační trendy a obecný trend stěhovat se do větších sídel. Tento faktor bude silnější v zemích s větším podílem zemědělství na národním hospodářství. Dalšími podpůrnými faktory budou poptávka po větším prostoru pro bydlení a obnova bytů, ať už cestou renovací, nebo náhradou starých domů novostavbami. V současné Evropě převládá trend bydlet ve vlastním. Je podporován státními dotacemi, úlevami na daních při koupi a převodech nemovitostí a také nízkými úrokovými sazbami, které nahrávají rozvoji trhu hypotečních úvěrů. Největší podíl vlastního bydlení v Evropě vykazují Norsko a Španělsko (80 % lidí bydlí ve svém), dále Itálie, Řecko, Belgie a Velká Británie (přes 70 %), ve Francii bydlí ve svém 55 % populace, v Nizozemsku 53 procenta. Nejmenší podíl připadá na bydlící vlastníky v Německu (41 %) a ve Švýcarsku (36 procent). Ceny bydlení v Evropě posledních 10 let stoupají, snad s výjimkou Německa, kde je patrná stagnace. Na některých trzích už hrozí prasknutí cenové bubliny, poptávka začala klesat např. v Irsku nebo Španělsku, a varování se ozývá také ve Spojeném království, které prudký propad cen nemovitostí zažilo koncem 80. let. V poslední době začaly ceny bydlení růst i v Německu, kam dřívější nehybnost přilákala zahraniční investory, kteří začali skupovat stávající bytové domy. Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících trh bydlení jsou státní dotace. Bude však slábnout, protože se očekává, že bude klesat veřejná podpora jako taková. Primárním důvodem jsou schodky státních rozpočtů většiny evropských zemí. Jedním ze signálů jsou množící se privatizace – fakticky prodeje – sociálních bytů.

Česko nad průměrem"Stavební podniky v ČR v roce 2005 docílily výnosů 14,2 mld. EUR a nadprůměrného 4,2% přírůstku proti roku předcházejícímu," komentuje situaci na českém trhu Stanislav Staněk, Partner společnosti Deloitte Česká republika. "V odvětví loni bylo činných 269 625 firem, z nichž 2463 zaměstnávalo 20 a více osob. Na HDP se stavebnictví podílelo 14 % a na zaměstnanosti 9,5 procenta." "Největší tuzemskou firmou je Skanska (1,17 mld. EUR), dále Metrostav, Strabag, SSŽ a OHL ŽS. Největším zákazníkem stavebních firem byl stát a nižší správní celky, když 53 % veškerých stavebních výkonů připadla na dopravní stavby," dodává Staněk, který dále upřesňuje: "Významným segmentem je i bytová výstavba, v roce 2005 bylo dokončeno více než 32 tisíc bytů. Největší roční přírůstek výkonů připadá na stavby pro průmyslové podniky, mj. díky přílivu zahraničních investic v objemu 8,8 miliardy eur."

Zdroj: Deloitte