Zájem je dokonce tak velký, že například v Brně developeři staví a rekonstruují objekty rychleji, než je stačí pronajímat, takže neobsazenost je odhadována na více než 20 procent. Pražský kancelářský trh si zachová dosavadní trend růstu a bude i nadále dodávat okolo 160-200 000 m2 nových užitných prostor ročně.

Obavy z rostoucí míry neobsazenosti se před dvěma lety týkaly také nemovitostí pro maloobchod, a přesto vznikají a dále budou vznikat nová obchodní centra i hypermarkety. I když je pravdou, že developeři a maloobchodní řetězce budou ochotni podstupovat stále větší rizika s umístěním svých projektů a vstupují už i do měst s pár tisícovkami obyvatel.

Výrobní a skladové nemovitosti zaznamenávají konjunkturu. Logistice se daří s ohledem na status tranzitní země, který Česká republika získala. Vznik průmyslových objektů je pak podpořen výraznými investičními pobídkami a státními dotacemi.

O výrazném zkvalitnění nabídky nemovitostí lze hovořit ve spojení se segmentem cestovního ruchu a volného času. Rezervy Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) spatřuje u nemovitostí spjatých s golfem a na venkově, a to u hotelů vyšší kvality či s neobvyklou nabídkou pro klienty.

Již několik let v řadě strmě stoupá celkový objem obchodů s nemovitostmi. Objevily se přitom dva nové jevy: sekundární prodeje realit investory a vstup do projektů v jejich počáteční fázi (tzv. forward purchase). Nové impulsy se čekají od vznikajících realitních fondů otevřených i pro drobné investory. Možná, že jejich cílem budou i rezidenční stavby. A to nejen ty s prodejem bytů tzv. do vlastnictví, ale rovněž nájemních domů; právě postupné uvolňování regulovaných nájmů do roku 2011 by mohlo zvýšit zájem o tuto formu bydlení.

Trh s kancelářskými prostoryPražský kancelářský trh za rok 2005 vykázal 180 000 m2 realizovaných transakcí (take-up). Předpovědi pro rok 2006 počítají se zdrženlivým odhadem blížícím se výsledku z roku 2005, tedy 180 tisíc m2 pronajatých kanceláří. Pokud bude v roce 2006 dokončeno skutečně plánovaných asi 160 000 – 200 000 m2 nových kanceláří, očekáváme mírné zvýšení míry neobsazenosti na 14-15 %. Vše může být ale úplně jinak – stačí jedna velká transakce, aby stále na západoevropské poměry komorní český trh reagoval změnou v řádu procent. Velká města v regionech po dlouhé době zaznamenávají nárůst zájmu developerů a vznik nových kancelářských projektů, otázkou však zůstává, zda získají a udrží stabilní úroveň uskutečněných pronájmů (také-up), který by odpovídal objemu dodávaných prostor na trh.

Trh s maloobchodními prostoryPodobně jako na přelomu tisíciletí i období 2004-2006 charakterizuje vysoký nárůst prodejních ploch, nejvíce jich vzniká v nových nákupních centrech. Na druhou stranu rostoucí konkurence na obchodním trhu ovlivňuje i výnosnost: dnes se trh pohybuje v úrovni okolo 6-8 %. Expanze přitom pokračuje. Očekávat lze zvětšování rozdílů v úspěšnosti center. Trh ještě nabízí prostor pro kvalitní koncepty, na druhou stranu v nezajímavých lokalitách lze čekat mírnou stagnaci či dokonce razantnější pokles nájemného – a to i v pražských méně navštěvovaných centrech.

Trh průmyslových a skladových nemovitostíTrh průmyslových a skladových nemovitostí dlouhodobě zaznamenával každoroční růst o 20 %. Až do prosince 2005, kdy došlo k pronájmu 450 000 m2 výrobních a skladových prostor. To znamenalo trojnásobný meziroční nárůst. Podobný výsledek se v roce 2006 těžko dorovná, natož předčí. Míra neobsazenosti je přesto stále velmi nízká. V segmentu průmyslových nemovitostí si vedou dobře Praha a okolí, Plzeň směrem na Rozvadov a rovněž Brno a další místa kolem dálnice D1. Zatím v nedostatečné míře se daří regenerovat starší průmyslové areály, tzv. brownfieldy.

Hotelnictví a cestovní ruchV České republice, s ohledem na existující potenciál rozvoje odvětví cestovního ruchu, by turismus mohl v dohledné budoucnosti dosáhnout podílu zaměstnanosti až 22 %, na HDP 13,8 %, a na exportu 13,3 procenta. Například na venkově se rýsuje velký prostor pro rozvoj sportovně rekreační infrastruktury. Kromě různých akvaparků a cyklostezek může atraktivitu destinací pozitivně ovlivnit například výstavba golfového hřiště, nikoli však v podobě, jak jej známe z řady aktuálních příkladů, ale v pojetí golfu jako klíčového tématu, na něž navazují další produkty a služby, např. ubytovací, stravovací, wellness, zábava, apod.

Rezidenční trhČeská republika zažívá největší rozkvět výstavby bytů od r. 1992, přesto začínají přibývat neúspěšné developerské projekty. A bude jich možná ještě více: v souvislosti s deregulací nájemného a poklesem komerčních pronájmů se do roku 2008 očekává pozvolné zvyšování zájmu o nájemní formu bydlení, a to hlavně u klientů do 30 let. Rezidenční trh dnes provází velké množství realizovaných obchodů, které podporuje vzrůstající bytová výstavba a snadná dostupnost financování vlastního bydlení. Vedle sebe fungují segmenty vlastnického, nájemního i družstevního bydlení. V nájemním sektoru pokračuje pokles tržních nájmů, tzv. regulace nájemného je zdlouhavě řešena postupnou deregulací. Žádný z regionů ČR netrpí nedostatkem bytů, problémem je ale zastaralý stav bytového fondu a jeho nedostatečná modernizace. Problematika DPH, zvláště u převodů bytových nemovitostí, je nevyjasněná a často chybně interpretovaná.

Zdroj: Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí