Vztah k cigaretám se za poslední půl století změnil. Úplně na začátku historie cigaret bylo kouření známkou mužnosti, pak bohémství a dnes… dnes je považováno za slabost, závislost, zkrátka za zavrženíhodnou úchylku. Ale někteří lidé ještě stále setrvávají svým přístupem ke kouření kdesi v minulém století. Jak je to doopravdy?

ČTĚTE TAKÉ:

Nekuřáci jsou moderní

Ti, kdo nekouří, jsou dnes považováni za lepší lidi. Všechen provoz se řídí podle nich, média jsou jim nakloněna. Když stoluje více lidí dohromady, považuje se za slušné, aby se kuřáci zeptali ostatních, jestli jim nebude vadit, když si zapálí cigaretu. Je to trochu nespravedlivé, protože nekuřáci se přece nemusí ostatních ptát, jestli zbytku společnosti nebude vadit, že nekouří.

Jak na kouření?

Kuřáci bývají naopak lidé pohostinní, protože většinou nabízejí cigaretu dříve, než si sami zapálí. Nekuřáci, kteří nemají chuť, si prostě nevezmou. Pokud kuřáci chtějí vypadat jako tolerantní, tak foukají kouř na stranu, aby své spolustolovníky příliš nedráždili. Když někdo nesnáší špenát, tak mu také nebudete vykládat, jak je to vynikající zelenina.

Apríl, apríl, apríl!!!

Snad jste si všimli, že dnes je 1. dubna, což je den všeobecně považovaný za svátek drsnějších vtípků. Všichni dnes přece vědí, že u stolu se kouřit nemá, nejen z důvodů společenských, protože nekuřáci se kouření mohou bránit jedině tak, že utečou, ale i z důvodů gastronomických, protože kouř otupuje chuť. Jsme jednou z posledních evropských zemí, kde ještě neplatí plošný zákaz kouření v podnicích veřejného stravování. Dnes si již nezapálíte ani v takových cigaretových velmocích, jako je Chorvatsko nebo Řecko. Jsme trochu kuřácký Buranov.