Co mají společného kaple v Jestřebí, lovecká chata v Lednici, chmelový maják v Žatci nebo firemní sídlo Podzimek a synové v Třešti? Není to ani jméno architekta či stavební firmy, ani použité materiály, technologie, doba vzniku, dokonce ani „příběh“. Všechny lze ale najít v městech a obcích pod 20 000 obyvatel. A všechny vykazují rysy velmi kvalitní architektury. Realizace, které jsou průnikem těchto dvou množin, jsou i předmětem výpravného projektu Architektura mimo centra.

Jednu z jeho částí tvoří i výstava a publikace Místa architektonického vz(d)oru, které se odborné veřejnosti poprvé představí v pátek 14. března v Oblastní galerii Liberec. Stane se tak v předvečer dvoudenní mezinárodní konference, jejíž hosté z řad známých zahraničních i tuzemských architektů budou mimo jiné debatovat o typologii, kontextu a přesazích tvorby mimo velká sídla. Se svými příspěvky k tématu Architektura mimo centra vystoupí například slovinský architekt Vasa Perović, Carme Pigem Barceló ze známého španělského ateliéru RCR Arquitectes nebo známý architekt John A. O'Reilly s řadou skvělých realizací na irském venkově. Přijede i známý teoretik a historik architektury Hans Ibelings nebo jeden z nejvýznamnějších představitelů regionalismu, švýcarský architekt Luigi Snozzi.

architektura

„Místa v odlehlejších regionech zůstávají často nezaslouženě v jakémsi mediálním stínu, i když se v nich staví překvapivě dobře, a to i přesto, že se musí potýkat namnoze s nedostatkem finančních prostředků a soudobá architektura v nich dosud zdaleka není přijímána jako samozřejmost,“ vysvětluje autor koncepce projektu Petr Volf, který v publikaci soustředil celkem 109 vybraných staveb dokončených v letech 1990 až 2013. Jeho kolekce sestává z hojně popularizovaných objektů jako obnova kláštera trapistů v Novém Dvoře od Johna Pawsona či krytý bazén v Litomyšli od studia DRNH, své místo ale mají i nenápadné stavby typu přístavby základní školy v Hradištku od Davida Krause nebo zvonička v Trojanovicích, pod níž je podepsán ateliér Kamil Mrva Architects.

Publikace i výstava jsou výlučné záběrem i koncentrací. Ale i tím, že neopomínají vyzdvihnout investory. „Bez poučených stavebníků (a je lhostejno, jde-li o městskou, či obecní samosprávu, nebo o soukromníka, který vynakládá vlastní peníze) uvědomujících si zásadní význam spolupráce s architektem se nic kloudného nepostaví,“ dodává Petr Volf.

Výstava a rozsáhlá publikace postihují především architektonická díla sloužící veřejnému prospěchu, ať už se jedná o školy, vzdělávací a výuková střediska, obecní úřady, domovy důchodců, geriatrická centra, kostely, kulturní domy, galerie, muzea, či památníky. Věnuje se také dopravním a sportovním stavbám nebo veřejným prostorům či průmyslové architektuře.

Mezi autory, jejichž práce byly do projektu zahrnuty, lze najít vesměs známá jména, ač jdou napříč generacemi i přístupem k architektuře – a liší se od obvyklé skladby tvůrců, pro které jsou hlavním „hřištěm“ velká města. Nechybějí realizace Josefa Pleskota, ateliéru Knesl+Kynčl, Jana Línka, Alexandra Skalického, Aleše Buriana a Gustava Křivinky, ateliéru A69 nebo HŠH, Luďka Rýznera, Zdeňka Fránka nebo Antonína Nováka ze studia DRNH.

Posledně dva jmenovaní čeští autoři se vedle teoretiků architektury a publicistů jako Petr Kratochvíl či Adam Gebrian zúčastní i dvoudenní konference Architektura mimo centra, která proběhne od 14. do 15. března v prostorách Oblastní galerie Liberec. Vedle nich přijala účast zhruba dvacítka architektů, urbanistů i kritiků z celého světa, včetně Japonska.