Finále této soutěže ukázalo, že si studenti velmi dobře uvědomují potřebu ochrany země, vody a správného hospodaření s vodou. Soutěžní projekty ukázaly, že na vodu se dá nahlížet z různých stran. Všechny ale měly společné jedno – vodu jako dar, který musíme uchovat pro nás i pro budoucnost. Do soutěže zaměřené na šetrné hospodaření s vodou se se svými nápady přihlásilo celkem 19 vysokoškolských projektů.

Odborná porota z nich vybrala 9 soutěžících, kteří ve spolupráci s JIC absolvovali seminář prezentačních dovedností a pak 21. března v pražském HUBu svůj projekt přednesli hodnotícím porotcům.

Autorky vítězných projektů – Brno žít, vodu pít a Nová nábřeží Svitava – převzaly finanční odměny ve výši 30 tisíc korun. Druhá a třetí místa obdržela šeky v hodnotě 10 a 5 tisíc korun.

Vítězná voda z Brna i voda ze Svitavy

Vítězné projekty nabídly zamyšlení nad tím, že lidé by měli mít větší kontakt s vodou. A to jak v centrech měst, tak i paradoxně na březích řek. Pojďme se podívat na dva vítězné projekty.

Brno žít, vodu pít

  • Kategorie: hospodaření s vodou ve městech a krajině
  • Autorský tým: Eva Staffová, Martina Soldánová
  • Škola: Fakulta architektury, VUT v Brně (5. ročník)

Projekt Brno žít, vodu pít v Brně znovuobjevil tzv. pítka neboli fontány na pitnou vodu. Ve městě se jich momentálně nachází deset, bohužel o nich moc lidí neví. Hlavní myšlenkou projektu je proto komunikovat existenci těchto pítek brněnské veřejnosti a turistům, kteří je mohou využívat zejména v horkých letních dnech jako levnější a ekologičtější zdroj pitné vody. Projekt propaguje pití vody z kohoutku, ukazuje na nezávadnost této vody, a naopak vyzdvihuje její přednosti. Studentky k projektu založily i stránku na Facebooku www.facebook.com/brnozitvodupit, kde si mohou lidé pítka dohledat.

Nová nábřeží Svitava

  • Kategorie: hospodaření s vodou ve městech a krajině
  • Autorka: Linda Pišová
  • Škola: Fakulta architektury, VUT v Brně (absolventka)

Autorka chápe nábřeží jako spojující prvek řeky a města. Mělo by podle ní umožnit kontakt s vodou a poskytnout atraktivní prostředí pro lidi všech generací, a proto do svého návrhu zařadila například vytvoření klidných posezení u vody, galerie, bike parku, umístění mola, schodů k vodě, obnovu pěší cesty k Cacovickému ostrovu nebo vybudování rybího přechodu u jezu, který zlepší podmínky pro ryby a další živočichy. Mezi největší navrhované změny pak patří například revitalizace bývalého průmyslového areálu Esslerovy textilky nebo Cacovického mlýna.