Živá kuchyně – snadno a rychle

Po přečtení téhle kuchařky jsem se zamyslel nad tím, kolik podobných kuchařek jsem už za svůj život přečetl. Začalo to už v dobách hluboké totality, kdy vycházely tematické kuchařky jako „Vajíčková dieta na vašem stole“ nebo „Mléčná strava“. Stejně tak se chytla moderního tématu i tato kuchařka od Judity Wignall. Raw food neboli živá (vitariánská) strava je jednou z nejmodernějších typů přípravy pokrmů. Principem je vlastně to, že vše se konzumuje v syrovém stavu, tedy bez vaření, pečení, dušení... Špekáčky, bůček, kuře nebo svíčkovou tak nečekejte. Proč je to tak zdravé? Protože spousta vitaminů se prostě vařením ztratí a lidé je do organismu nedostanou.

Kuchařka pak probírá nejen jednotlivé recepty, které jsou zde pouze ze zeleniny a ovoce, třebaže mezi raw food patří i vyznavači masa, ale i celé návody na to, jak vyčistit organismus, jak se pohybovat, jak odpočívat, jak a co nakupovat, i speciální přísady, jako je chlorella (mikroskopická řasa).

Recepty jsou zajímavé. Vypadají báječně a vsadím se, že mnohé z nich budou i skvěle chutnat. Jen mám pocit, že tato kuchařka je stavěná pro americké čtenáře, nikoliv pro naše. Už v úvodu autorka píše, že nechtěla psát kuchařku plnou zvláštních přísad, spousty namáčení, mixování, sušení a hodin trpělivosti. Že chtěla například ukázat recepty se snadno dostupnými přísadami. Jenže stačí listovat kousek dál a začnou se stránky hemžit přísadami, jako agávový sirup, cizrnová pasta miso, raw pasty tahini, prášky z chilli papriček apod. Navíc ingredience nakonec dopadnou tak, že kdybych si vzal nákupní seznam, zjistil bych, že udělat si steak s bramborem vyjde levněji než třeba nudle z máslové dýně se šalvějovou omáčkou. Podle téhle kuchařky totiž spotřebujete kilogramy ovoce a zeleniny v biokvalitě (samozřejmě musí být, když to jíte tepelně nezpracované) prosypané hromadami koření, prolité sójovkami, sirupy a opatlané omáčkami z ořechů, pistácií apod. A to stojí peníze. Velké peníze.

Knihy recenzujeme velmi pravidelně. Může vás zaujmout třeba i tahle kuchařka:

Při čtení kuchařky jsem si vzpomněl na knihu od Betty MacDonaldové – Co život dal a vzal. Nebudu ji interpretovat přesně, ale psala zde, že „četla v časopisu návod na řízkovou dietu pro muže. Od ženy by se prý tytéž výsledky očekávaly s vyvařeným vepřovým žebrem.“ Doba pokročila. Vše se otočilo. Dostaňte do sebe minerály, vitaminy, buďte zdraví, moderní, buďte RAW. Ale vyjde vás to celkem draho a rady našich babiček, že člověk by měl mít každý den alespoň jedno teplé jídlo, tady berou za své. Ale pokud to chcete zkusit, zkuste to. Já raději vyzkouším následující kuchařku – sedmikrásky si vypěstuju sám.

  • Živá kuchyně – snadno a rychle
  • Judita Wignall
  • Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 176 stran, ISBN 978-80-7370-336-3

Květinová kuchařka

Janu Vlkovou vám asi nemusíme představovat. Léta nám tady na našich stránkách psala spousty zajímavých článků, a to i o jedlých květinách. A teď dospěla doba k tomu, aby vydala vlastní kuchařku, která je plná květin. Květin, které si můžeme natrhat a přihodit do salátů, vložit do jídla a uvařit, nebo si jen tak lehnout do trávy a chutně si při pohledu na modrou oblohu přežvykovat stéblo čehosi, o co bychom jindy ani nezavadili.

Rozebírá zde ohromnou spoustu květin, bylin, trav a vůbec všeho, co na zahrádkách, v lesích a loukách můžete najít. A co můžete s úspěchem použít do svých jídel. Třeba bršlice je sice plevel, se kterým sami bojujeme na naší zahrádce, ale lidí, kteří ví, že se z ní dělá i výborný salát, není tolik.

Ale nemusíte se bát, že strava, kterou pozřete, bude něco jako vepřové na lůžku z jabloňových květů. Vůbec ne. Jana Vlková tu hlavně popisuje jednotlivé ingredience, co z nich používat, co trhat a kde je používat. A pak přijde pár receptů, které jsou vlastně standardní. Jen se do nich k ochucení přidá tu a tam nějaká jiná bylinka nebo na salát nasypete trochu květů.

Kniha je opravdu objemná a plná informací. A navíc – vizuálně je naprosto fantastická. Krásné ilustrace i fotografie, výborná grafika – to je něco, za co skládám hlubokou poklonu. Sice občas na nákresech není úplně jasné, jak daná rostlinka ve skutečnosti vypadá (například na výše zmíněné bršlici je nejdůležitější asi to, že se jí říká také kozí noha, protože má rozeklaný stonek, jako kozí kopýtko, ale to tu z obrázku ani textu nezjistíme). Je to však jen malá chyba na kráse.

Tahle kniha určitě poputuje na naši chatu. Tam máme většinu z uvedených rostlin v množství větším, než jen malém (kdo chce biosedmikrásky nebo bršlici, ať si přijede s vozíkem, bude mu nasekáno) a určitě je zapracujeme do našeho jídelníčku.

P.S. Nejvíc mě dostal recept na kuře v seně. V létě vyjedu na sena a v sousední vesnici si objednám na biofarmě kuřátko. Tohle nejde nevyzkoušet, už pro tu legraci.

  • Květinová kuchařka - Jedlé kvítí a býlí na vaření i zdobení
  • Jana Vlková
  • Vydalo nakladatelství Smart Press, 228 stran, ISBN 978-80-87049-76-1