Ineke Hans se narodila v roce 1966 v Nizozemí. Studovala na škole Hogeschool voor de Kunsten v Arnhemu (Nizozemí) a na Royal College of Art v Londýně. Rukopis získávala například i tříletou prací pro Habitat UK. V roce 1998 začala pracovat z Holandska. Zde založila své studio INEKEHANS/ARNHEM, které postupně expanduje do celého světa. Spolupracuje s takovými výrobci, jako Arco, Cappellini, Chi ha paura...?, Iittala, Lensvelt, Magis, Offecct, Royal Ahrend, RoyalVKB. Její služby si objednávají i státní instituce, jako například Holandské státní lesy apod. Její návrhy, jako například mačkátko na česnek, Smallroom nebo křeslo A380, nasbíraly hromady cen. Proč? Protože to není klasický designér.
Již od začátku byla její práce založena na silné víře v magickou moc produktů a životního prostředí na naši představivost a chování. „Vnímání o spojeních, vztazích mezi lidmi a předměty je fundamentálním předpokladem pro designéra nábytku,“ říká Ineke.
Její práce zkoumá psychologické kořeny produktů, vnímání vztahů mezi lidmi a předměty a hraní si s těmito vztahy. Celá její práce se točí kolem piktogramů a archetypů. Využívá obrázky z raného dětství uložené vzadu v naší paměti, které představují naše kolektivní vědomí. Tyto obrázky nám umožňují dát si dohromady jedna a jedna a představovat si potenciální využití neznámých objektů, předmětů a situací.
Funkce a praktičnost
Funkce a praktické využití představovaly často jen prvotní bod pro její práci a v jejím raném, někdy robustním nábytku (jako například Sedm židlí v sedmi dnech - Seven chairs in seven days, 1995, a Zamaskované židle - Under Cover Chairs, 1997) objevila esenci a původ jejich funkčního typu, a to kombinací síly asociace a jasnosti archetypu v jejich designu.
Ineke Hans
Její designy, jak ty masově vyráběné, tak i ty jedinečné, mají společnou kvalitu „hračky“, která je vyvážená rozvážností a přízemností. Celek vyjadřuje silný charakter a připomíná nám, jako lehké poklepání na rameno, že nábytek má svoji funkci, kterou není jen fyzická podpora, ale i působení na naši mysl.
Mezi věci, které tuto designérku zajímají, patří také typologie, trendy a kódy, hra se slovy, barvami a samozřejmý nábytek podobného typu, jaký najdeme ve venkovních muzeích/skanzenech. Dále pak design nedesign, instinktivní inteligence, dětinské konstrukce, nové materiály a staré techniky, antropologie, folklór, nové vlivy na procesy průmyslové výroby, inteligentní využití materiálů a dekorace. V roce 2001 se folklórní prvek stal skutečnou, ironickou hrou pro zahájení Double Dutch Collection: pět zástěr a pět párů dřeváků byly výsledkem snahy přemýšlet o „módních“ prvcích.