Palác korunního páru se nachází v obci Solna na severním okraji hlavního města Stockholm, takže za oficiálními povinnostmi v severské metropoli nemají Victoria s Danielem nikdy daleko. Palác Haga byl postaven na začátku devatenáctého století za vlády krále Gustava IV. Adolfa.

Rozšiřování letního sídla

Tehdejší král zamýšlel postavit nějaký nový letní palác, neboť ten dosavadní, pavilon Gustava III., se zdál pro jeho početnou rodinu příliš malý. Nově postavený Královnin pavilon, dnes známý jako palác Haga, měl sloužit především královým dětem.

Stavba klasicistního paláce podle návrhu architekta Carla Christoffera Gjörwella započala v roce 1802 a dokončena byla o tři roky později. Teprve v roce 1810 bylo sídlo plně vybaveno nábytkem a připraveno k dlouhodobějšímu využití. Důvodem byly napoleonské války, tedy zájmy přednější než vybavování paláce, jež započalo až v roce 1808.

Palác, který stojí v parku Haga, má k dispozici celkem 1500 metrů čtverečních obytných prostorů. Jelikož původně byl pavilon zamýšlen pro královy děti, je palác rozdělen do několika apartmánů pro každého z králových potomků. A vůbec nevadí, že královy děti byly tehdy ještě malé. Mít svůj vlastní prostor vyžadovala doba.

Střídání panovníků

Rodina krále Gustava IV. Adolfa si ovšem nové sídlo příliš neužila, neboť v roce 1809 došlo k armádnímu převratu. Nepopulární panovník odmítající mír a nehledící na neúspěchy své vlády byl svržen a vzdal se trůnu. Měl ale v úmyslu ponechat korunu pro svého malého synka.

Švédský parlament to ovšem viděl jinak. Vyhlásil, že práva na trůn pozbývají i potomci Gustava Adolfa, a roli krále přiřkl Karlovi XIII., mladšímu bratrovi otce Gustava Adolfa. Místo starého krále ovšem fakticky vládl francouzský generál Bernadotte. Právě on se v roce 1818 stal novým králem Karlem XIV. Johanem a založil dynastii Bernadotte, z níž pochází i dnešní obyvatelé paláce Haga.

Zpět ale k samotnému paláci. Ten přešel po převratu na trůnu do užívání krále Karla XIII. a na několik dalších let se stal jednou z královských rezidencí. Karel XIII. sem ale stejně jako později královna Désirée, manželka jeho nástupce, nejezdil moc často. Sídlo proto zůstávalo neobydleno. Skutečně užíván začal být palác až o několik let později.

Od dvacátých let devatenáctého století palác jako své letní sídlo využíval pozdější král Oscar I. a následně byl palác zrenovován pro jeho nejmladšího syna, prince Augusta, jehož manželka Teresia ho využívala až do své smrti na počátku války v roce 1914. Teresii, která proslula svou skvělou kuchyní a také nadváhou, se často přezdívalo vévodkyně z Haga.

Hagské princezny

Po její smrti palác nějakou dobu sloužil jako ubytovna pro děti bez domova a sirotky, kterých po první světové válce bylo víc než dost. Teprve po následné renovaci se sídlo v roce 1932 vrátilo do královského užívání. Novým obyvatelem byl nyní korunní princ Gustaf Adolf s manželkou Sibyllou. Právě oni z dnešního pohledu nejvíce proslavili tento původně letní pavilon.

Gustaf Adolf měl se Sibyllou celkem čtyři dcery, kterým se od dětství přezdívalo hagské princezny. Nakonec se jim narodil také syn – Carl Gustaf, ten, který je dnes švédským panovníkem. Malý Carl Gustaf si ale příliš rodinné pohody v paláci Haga neužil. Když mu byl jeden rok, jeho otec zemřel při leteckém neštěstí. Z ročního batolete byl rázem korunní princ a ovdovělá Sibylla se s dětmi odstěhovala do královského paláce ve Stockholmu.

Interiéry paláce

Palác nějakou dobu chátral, než král Gustaf VI. Adolf předal práva na jeho užívání švédské vládě. Ta rozhodla, že se z paláce stane místo, kde budou pobývat zahraniční hlavy států a další vládní činitelé. Plán hezký, ale moc často využit palác k tomuto účelu nebyl. Po vstupu Švédska do Evropské unie se tak hlavní náplní funkce paláce stalo spíše pořádání setkání a konferencí.

Sídlo pro korunní princeznu

Situaci s nedostatečně využívaným bývalým královským sídlem vyřešily až zásnuby korunní princezny Victorie. Švédský premiér Fredrik Reinfeldt tehdy oznámil, že palác se vrací královskému dvoru jakožto svatební dar pro nový korunní pár. „Rozhodnutí vyšlo z iniciativy vlády,“ potvrdil tehdejší premiér. Než se Victoria s Danielem mohli nastěhovat, muselo dojít k rozsáhlým rekonstrukcím. Okolí navíc muselo být zabezpečeno tím nejlepším bezpečnostním systémem. Novomanželé se tak do paláce nastěhovali až necelých pět měsíců po svatbě – 15. listopadu 2010.

Korunní pár pro své soukromé účely využívá několik místností v prvním a druhém poschodí paláce. Několik dalších místností v prvním patře je pak využíváno pro oficiální účely. Korunní princezna zde často přijímá pracovní návštěvy a zástupce různých organizací. Právě fotografie těchto oficiálních místností jsou veřejnosti k dispozici. Jedná se o knihovnu, jídelnu, velký salón a obývací pokoj.

Hagský park

Co nejvíc v okolí paláce zaujme? Především je to dům pro děti, kde si dnes hraje princezna Estelle a brzy se k ní jistě přidá i nový sourozenec. Hrací domeček věnoval svým pravnoučatům (již zmíněným hagským princeznám) král Gustaf V. Jednou ho možná využijí i další královské generace, až se z Victorie stane královna a Estelle se přestěhuje třeba právě sem.

V parku paláce Haga je ovšem několik dalších míst, která stojí za zmínění. Především jsou to ruiny původně plánovaného letního sídla ve stylu francouzských Versailles. Pozemek dnešního parku koupil totiž již v roce 1771 král Gustav III. Původně se jednalo o farmu, na jejímž místě vybudoval část parku a nechal postavit několik budov. To vše stihl předtím, než byl v roce 1792 zavražděn. Co ale nestihl, byla výstavba rozsáhlého letního paláce, po němž do dnešních dob zbyly jen základy.

V celku naopak zůstal pavilon Gustava III., již zmíněné letní sídlo jeho nástupce Gustava IV. Adolfa, který nechal vybudovat palác Haga. Palác následně využívali i další následníci švédského trůnu. Dnes slouží jako knihovna a je součástí veřejných prohlídek parku. Na kopci nad pavilonem se nachází altán Ekotemplet, který měl sloužit pro venkovní pikniky královské rodiny. Dnes jej veřejnost často využívá pro svatební obřady.

Neméně zajímavým stavením na pozemcích hagského parku je Koppartälten, budova připomínající svým vzezřením stan orientálního sultána. Vznikla v roce 1787 a sloužila jako stáje a přechodné ubytování stráží. Dnes je zde restaurace, kavárna a muzeum.

Palác Haga, respektive k němu přiléhající park, má také funkci královského pohřebiště. Na místním hřbitově leží několik členů švédské královské rodiny, např. rodiče současného krále Carla XVI. Gustafa či jeho populární strýc Bertil s manželkou Lilian. Jednoho dne zde pravděpodobně spočine i aktuální panovník.

Autorka: Michaela Ducháčková/Dotyk Foto: www.kungahuset.se, Wikipedia