V průběhu stavebního průzkumu se pomocí sond zjišťuje typ a vlastnosti zdiva. Laboratorním vyšetřením odebraných vzorků se určujte chemické složení zdiva a jeho vlhkost. K určení zdroje vlhkosti zdiva a k vyhodnocení jeho míry je potřeba zpracovat tzv. vlhkostní profil. Ten se tvoří pomocí série odběrů vzorků zdiva v jedné ose, a to nejméně ve třech výškách a třech hloubkách v každé výšce. Vzorky se neodebírají z povrchu – z rozpadajících se omítek, které budou při sanaci stejně odstraněny. Odebraný materiál by měl být u všech vzorků srovnatelný – tedy buď pouze cihla, nebo pouze kámen apod. Porovnávat vlhkost dle hmotnostních procent u rozdílně nasákavých materiálů by vedlo k zavádějícím výsledkům. Pokud jsou vzorky odebrané z hloubky materiálu méně vlhké než u povrchu, je hlavním důvodem zavlhčení pravděpodobně kondenzace. Klesá-li stupeň zavlhčení směrem vzhůru, vlhkost způsobuje vzlínání.

Na základě snímků termokamery se vyhodnocují tepelné mosty. Doplňující informace poskytne měření vlhkosti a teploty v místnostech. Na základě všech těchto údajů se navrhují sanační opatření. Nejprve je třeba zjistit příčinu problémů a podle toho zvolit vhodný způsob nápravy, u starších domů jde často o kombinaci více příčin.

Drenážní systémy

V minulosti nebylo hospodaření se srážkovou vodou legislativně řešeno, proto u některých starších domů nebyl odvod srážkových vod zajištěn žádným způsobem. V současnosti (od 1.3.2012) platí nová norma ČSN 75 9010, ve které je uvedeno, že odvádění srážkových vod se upřednostňuje vsakováním. Pokud není vsakování možné, řeší se odvádění srážkových vod:

  • do povrchových vod, a pokud to není možné,
  • do jednotné kanalizace.

Aby do spodní stavby a následně do stěn a místností nepronikala vlhkost, je třeba zajistit odvod vody jak ze střech, tak z blízkých ploch v okolí objektu. Jedním ze způsobů je klasický trativod, umožňuje více variant uspořádání větví podle daného prostoru. Toto řešení je vhodné zejména pro mělké zasakování s využitím vrstvy ornice v případě nedostatečně propustného podloží.

Běžným způsobem pro rodinné domy je instalace podzemních objektů, jako jsou vsakovací tunely a vsakovací bloky. Tam se voda při dešti akumuluje a následně se postupně vsakuje do podloží. Před vsakovací objekt je také možné předřadit akumulační nádrž, která slouží jako zásobník na využívání dešťové vody. Tato možnost se stává se stoupajícími cenami za vodné a stočné ekonomicky stále více efektivní. Ať již samotné nádrže, nebo v kombinaci s filtračním a čerpacím systémem umožňují vodu znovu použít – buď jen na zalévání, nebo jako užitkovou vodu v domácnosti.

Dodatečné provedení hydroizolace

U starších staveb je běžné, že při jejich výstavbě nebyla provedena izolace proti vodě, která by zamezila vzlínání kapilární vlhkosti. Současně s touto vlhkostí se přepravují rozpuštěné soli (dusičnany, chloridy a sírany), které se usazují v kapilárách a tím zmenšují jejich průměr. Tím umožňují vzlínání vody do vyšší výšky. Voda na povrchu zdiva se odpaří, soli se vysušují a krystalizují. Tím zvětšují svůj objem a vlivem krystalického tlaku rozrušují povrchové vrstvy. Vlhkostní mapy se solnými výkvěty ze začátku působí pouze neesteticky, ale vlivem vlhkosti ve zdivu se snižuje jeho tepelně izolační schopnost. Zavlhčená omítka vlivem zamrznutí začíná praskat a tím se otvírá dalšímu přístupu vlhkosti.

Dodatečná instalace hydroizolace se obvykle provádí podřezáním objektu (řetězovou pilou, kotoučovou pilou, diamantovým lanem, zarážením nerezových plechů) a vložením hydroizolace. Dalším způsobem je vytvoření nové hydroizolační vrstvy ve zdivu pomocí tzv. chemické clony (injektáže). Injektážní metody vytvářejí hydroizolační clonu formou napuštění zdiva voděodpudivými nebo voděnepropustnými materiály. To se provádí prostřednictvím vrtů s následnou tlakovou aplikací injektážního prostředku. Jeho volba závisí na příčině a stupni zavlhčení a zasolení zdiva, ale také typu, charakteru a sourodosti zdiva. Chemická clona funguje tak jako dodatečná horizontální i vertikální izolace základů proti vzlínající vlhkosti, mírně tlakové a tlakové vodě. Někdy se aplikuje beztlaková injektáž, která má utěsňující, hydrofobizační nebo impregnační účinky. V určitých případech se používají elektrofyzikální metody (elektroosmotické a magnetokinetické) proti vzlínání vody ve zdivu bez izolace.

CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V ČASOPISU DŮM&ZAHRADA 2/15. Objednat lze samostatné číslo nebo získat předplatné, a to přes e-mail: predplatne@astrosat.cz, online na Předplatné časopisů nebo telefonicky: 840 336 459. Volání na bílou předplatitelskou linku je zpoplatněno zvýhodněnou sazbou 1,60 Kč včetně DPH za započatou minutu volání z pevné linky. Volání z mobilního telefonu dle tarifu mobilního operátora.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com