Když tento text píšu, stále čekáme na počasí připomínající léto, které se kvapem blíží zatím jen v kalendáři. Diskuse o tom, kdy už se konečně ohřejeme a opálíme, v četnosti pomalu dohánějí debaty o covidu. Je proto docela příhodné, že se celým aktuálním číslem prolíná téma teploty. Podle mého názoru je vztah k teplu a zimě člověku daný podobně jako biologické hodiny. Ze sovy skřivana neuděláte a někdo se prostě narodí jako zimomřivec. Obojí je můj případ.

Mám nízký tlak, takže věčně studené nohy i ruce, dvoje tlusté ponožky jsou mým častým společníkem. Někdy si říkám, že jsem se narodila ve špatném zeměpisném pásmu, a se slzou v oku vzpomínám na svůj pobyt v Kalifornii. Pršelo třikrát do roka a od prosince do února teplota jen zřídka klesala pod 20 stupňů. Nádhera!

V dětství jsme měli doma ústřední topení a v kuchyni, hlavní obytné místnosti, navíc klasická kamna na dřevo. Pamatuji si, že se topilo hodně. Možná proto mi všude jinde byla zima. Když jsem se později vracela domů na víkendy ze studií, táta mě vždycky vítal větou: „Přijela Pražačka, musíme topit!“ Těch 26 i víc stupňů už bylo i na mě moc. Vlastně mi připadá, že jsem se nakonec během života naučila se svým termo nastavením alespoň trochu pracovat.

Teď mám doma plynový kotel, takže teplotu můžu regulovat velice snadno. A kupodivu nad 21 stupňů topím zřídka. Jsem totiž zvyklá se přiobléct a jen dvěma ponožkám – jak už víte – by bylo smutno. Tak mi to vyhovuje. Když ale přijedu na venkov, už mě tam nečeká vyhřátý dům. V zimě teploměr dokonce často ukazuje hodnoty poblíž nuly – a zatím jsem to vždycky přežila. Když v kamnech praská dřevo a plápolá oheň, vydržím všechno a nostalgicky vzpomínám na dávný podnájem, kde jsem měla krb v obýváku. „Bodejť bys neměla ráda oheň, když jsi ohnivé znamení!“ konstatovala suše kamarádka astroložka.

Na stránkách tohoto čísla představujeme topení pomocí tepelného čerpadla – moderní, ekologické, efektivní, ekonomické. Ale kouzlo živého ohně je prostě nenapodobitelné, jakkoli má řadu nevýhod. Připomíná mi to možnosti grilování, které najdete o pár stránek dál: sofistikované přístroje vám ušetří práci, ale maso na uhlíkách prostě chutná nejlépe.

Pokud ve chvíli, kdy držíte časopis v ruce, už dorazilo léto, budou vás možná více než topení zajímat jiná témata: jak se zchladit domácí zmrzlinou a ledem či co si počít se zahradou rozpálenou sluncem.

Pěkné léto!

Martina Kotrbová, šéfredaktorka