Možná si říkáte, proč vůbec kompostovat, když vám chybí zahrada. Důvodů je celá řada. Domácím kompostováním zpracujete aspoň část bio odpadu, který byste jinak vyhodili do koše. Minimálně jím ušetříte místo v hnědé popelnici. Transformovanou hmotu nebo i tekutinu můžete někomu věnovat, kdo naopak zahradu má. Dá se přidat k už existujícímu kompostu nebo zakopat do země. A na www.mapko.cz najdete místa napříč Českou republikou, kde si váš kompost vezmou, i když ho není fůra.

Nejznámější: žížaly

Takzvaný vermikompostér se skládá z několika dílů. Do jedné části naházíte bio materiál z kuchyně, kterým se živí kalifornské žížaly (bez nich by to opravdu nešlo). Jakmile se tato část naplní, další bio odpad budete dávat do volného dílu. Víka a dna jednotlivých částí mají otvory, aby žížaly mohly v klidu přelézat za potravou. A dolů protéká takzvaný žížalí čaj (vedlejší produkt vzniklý při rozkladu, používá se třeba jako hnojivo na pokojovky, jen ho zřeďte vodou). Při zakládání vermikompostu na dno jedné části nejprve vložte kousky kartonu, například obaly od vajíček, nebo kokosové vlákno, pak násadu žížal a postupně přidávejte zbytky zeleniny a jiné, zkraje v menším množství. Teplota okolí se má pohybovat kolem 20 °C. Hlídejte vlhkost v kompostéru, hmota nemá být suchá, ani plavat ve vodě. Až se žížaly zabydlí, občas a opatrně bio odpad promíchejte. Kompost by měl vzniknout za 2 až 3 měsíce.

Trochu jinak: bakterie Bokashi

Tahle metoda je vhodná pro vás, kteří to chcete zkusit, ale na žížaly si prostě netroufáte. Kompostéry se suchou směsí bakterií Bokashi jsou o něco rychlejší, bio odpad se rozloží asi za 2 až 3 týdny. Opět potřebujete nádobu, ale vzduchotěsně uzavřenou, ve spodní části má ventil na odpouštění vznikající tekutiny (zase ideální výživa pro pokojové rostliny). Nejprve vytvoříte asi 4centimetrovou vrstvu z organických zbytků, stlačíte ji a přidáte sušené Bokashi. Následuje další vrstva a další bakterie, kdy každou vrstvu dobře upěchujte. To je důležité, protože kompostování probíhá bez přístupu vzduchu, funguje na principu anaerobní fermentace. Výsledná hmota není kompostem v pravém slova smyslu, jde o fermentované zbytky, ale i ty jsou hodnotné.

Co nejpohodlněji: s elektřinou

Součástí vaší kuchyně se může stát i elektrický kompostér. Představte si ho jako uzavřenou nádobu, do které ukládáte organický odpad. Až se naplní, stačí zmáčknout tlačítko a elektrický kompostér vše promíchá, rozdrtí a prosuší. Za několik hodin bude hotovo, z původních 100 procent odpadu zůstane asi 10 až 20 procent. Prostě čistá práce. Výsledný produkt se zase může přidat do půdy, využít na přihnojení rostlin v interiéru, nebo ho lze dokonce skladovat ve vzduchotěsné nádobě.

K zamyšlení

Možná si říkáte, že nádoby na domácí kompostování asi nebudou extra objemné, takže početná rodina stejně nedokáže tímto způsobem zlikvidovat sto procent organických zbytků. Ale to přece nevadí, kompostování není závod. Nýbrž snaha, abychom zbytečně nepřeplňovali kontejnery, když nemusíme. Zkusíte to?

Zdroj: Kokoza.cz, Průmyslová ekologie.cz