Česká architektura to má s veřejností těžké. O nové stavby se buď nezajímá, nebo je nenávidí. Před časem to byl Tančící dům, Kaplického „chobotnice" a naposledy žižkovský vysílač. Které jsou další?
1. Labská bouda
Labskou boudu navrhl brněnský architekt Zdeněk Řihák. Do nejpřísněji chráněné zóny u pramenu Labe postavil železobetonový kolos. Osmipatrová budova je zasazena do svahu a dynamická střecha vytváří při pohledu shora dojem přízemní chaty. Celkově je však stavba příliš velkým solitérem v panenské přírodě. Ochranáři ji chtěli zbourat a nahradit jednodušším přístřeškem.
2. Prior na Masarykově náměstí v Jihlavě
Prior měl být chloubou kraje Vysočina, ale proslavil se spíše naopak. Architekt Sklepek navrhl budovu jako uzavřený bunkr pokrytý měděným plechem, který oproti očekávání nikdy nezezelenal. Megalomanské stavbě bezduchého výrazu předcházela likvidace historických domů.
3. Pražský kongresový palác
Železobetonový monoblok odpovídal představám komunistické vlády o kulturně-politickém vyžití. Potřeby dnešní společnosti jsou ale odlišné. Budova může být příkladem, že velké neznamená monumentální. Kongresový palác se nachází na Pankráci a nikdo neví, co s ním.
4. Žižkovský vysílač
Žižkovský vysílač je příkladem architektury, jejíž podoba je z velké míry ovlivněna funkcí. Možná je trochu moc robustní a postrádá jemný detail. Ten ale do jisté míry nahradila miminka Davida Černého, proti kterým sám autor nic nenamítá. Zároveň je jednou z výrazných staveb, na kterou nebyla vypsána veřejná soutěž.
5. Tunel Blanka
Tunelový komplex Blanka, který je dnes v polovině své výstavby, je na dlouhou dobu největší stavbou v Praze. Ohledně vlivu na životní prostředí a dopravní situaci proti sobě stojí dva zcela opačné názory. Magistrát tvrdí, že se Praze dopravně odlehčí, odpůrci z občanských iniciativ si myslí opak. Obávají se, že snadná dostupnost podzemní dálnicí přitáhne do města mnohem více individuální dopravy a efekt tunelu bude ve svém důsledku negativní.
Zdroj: lidovky.cz, earch.cz
