Nehledět na požární bezpečnost se nevyplácí. Už jen proto, že se na ni prostě z důvodů zákonných hledět musí. Takže pokud stavebník tak nějak pozapomene na tyto předpisy, může pak pozapomenout na kolaudaci. Od stavebního úřadu ji prostě nedostane. Takže orientovat se v dané problematice je důležité, i když je to dost složité. Navíc s velkým rozmachem dřevostaveb se tato problematika stává stále více aktuální.

Konstrukce

Vyhláška č. 137 z r. 1998 O obecných technických požadavcích na výstavbu říká:

Pro stavební konstrukce se použijí pouze hmoty, které odpovídají normovým hodnotám (například stupeň hořlavosti). Stavební konstrukce musí vykazovat požární odolnost danou normovými hodnotami. Nosné konstrukce zajišťující stabilitu stavby musí mít požární odolnost alespoň

  • 60 minut u budov s 9 až 12 nadzemními podlažími,
  • 90 minut u budov s 13 až 20 nadzemními podlažími,
  • 120 minut u budov s více než 20 nadzemními podlažími.

V případě stavebních konstrukcí z betonu, vápenopísku, cementopísku nebo keramických cihel je vše v pořádku. Horší je to pak u dřevostaveb. Ovšem tak vysoké dřevostavby se u nás neobjevují. Takže více méně se můžeme soustředit hlavně na to, čím je dům obalen.

Izolační materiály

Současné stavebnictví se v podstatě neobejde bez tepelných izolací. A byť jsou obvykle překryty dalšími materiály, určitě není od věci podívat se, jak na tom jsou s požární odolností samy o sobě. Mezi nejčastěji používané izolanty patří minerální vlna – s ní může být majitel domu v klidu: nezvyšuje riziko požáru v důsledku výhřevnosti, při hoření nevznikají hořící kapky a neodpadávají hořící částice. Dále nevzniká nebezpečný hustý kouř a zplodiny. Mezi nehořlavé materiály patří například i pěnové sklo, které je obecně známo svojí odolností proti agresivním vlivům.

To polystyren na tom tak dobře není. Bohužel jeho hořlavost sice přidáváním speciálních aditiv není vysoká, ale skapává a vytváří cestu pro šíření plamene. Proto je třeba prokládat polystyren nehořlavými materiály, jako je třeba výše uvedená minerální vlna či fenolická pěna.

Zde jsme měli názornou ukázku požární odolnosti jednotlivých materiálů na zateplení:

Zde je článek i s videem

Mezi vysoce hořlavé izolace patří spíše alternativní druhy, například konopné rohože, kokosová vlákna nebo ovčí vlna. Vždy ale záleží na konstrukčním řešení stavby, typickým příkladem je například sláma – sama o sobě je vysoce hořlavá, ale slisovaná do balíků a omítnutá je podle zkoušek schopna odolávat ohni několik desítek minut.

Oblečte dům bezpečně

Pro nejvyšší požární bezpečnost se tak jeví jako nejdůležitější aspekt konstrukční deskové materiály. sádrokartonové, sádrovláknité desky nebo desky na bázi cementu. S nimi lze velmi snadno vyřešit zakrytí konstrukcí, které by požár zničil velmi rychle – například dřevo, případně ocel. Se zmíněnými deskami je možné dosahovat požární odolnosti konstrukcí mezi 15 a 180 minutami. Někteří výrobci tyto desky odlišují i barevně, takže orientace je jednoduchá. Například Rigips je má růžové. Není to však pravidlo, takže pozor!

Desky je ovšem potřeba stejně jako ty klasické tmelit. Ovšem i v tomto případě musí být použit speciální požáru odolný tmel.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com