Přiznáváme, situace architekta Diega Revolla byla trochu ulehčena tím, že čtyřicet let starý byt má téměř dvousetmetrovou podlahovou plochu. To se pak snadno rozděluje. Ale přejděme tuhle výhodu bytu v Sao Paolu v části s romantickým názvem Bibi a pojďme se podívat, jak nespojovat. Naopak. Jak rozdělovat, ale vhodně.
Diego Revollo původně chtěl propojit všechny části tak, aby byly jeden velký celek. Alehttp://admin.mona.cz/app19/index.html narazil na odpor u investora. Nechtěli to. Chtěli naopak nechat část kuchyňskou odpojenou od obývací části. A tak jim architekt vyhověl. Kuchyň separoval od jídelny i obývacího prostoru velkými posuvnými dveřmi, které mohou v případě nutnosti tyto dvě části sjednotit. V základním uspořádání je ale obývací část a jídelní kout do velkého L, kde ve středu je kuchyně. Když ovšem není velká společnost, je možné využít čtyřmístný stůl přímo v kuchyni.
Další části bytu už ale propojeny byly. V bytě bylo víc dělicích příček a dveří. Ty byly vybourány, aby komunikační prostor byl bezbariérový, a to jak fyzicky, tak i myšlenkově.
Velmi příjemné je i použití barev. Černá a bílá jsou základem celého interiéru a k tomu jsou tu použity tlumené tóny dalších barev. Paleta oblíbených barev byla dodána samotnými klienty, takže sladění už bylo velmi jednoduché. Ostatně byt neměl být supermoderní, ale spíš jemný, pohodlný a přiměřený věku domu.
Foto: Alain Brugier
