V červnu zvolna doznívají alergie na stromy, ze silných alergenních dřevin vás v tomto období nejčastěji rozkýchá lípa a černý bez. Zato kvete nepřeberné množství travin, bylin a hospodářských rostlin. Alergikům může vadit například vojtěška, jitrocel, kopretina, laskavec, kopřiva, bojínek, lipnice, psárka i žito. Alergické reakce se podle imunologů zhoršují za suchého počasí; pokud prší, vlhkost vzduchu příznaky zmírní.
Suchý vzduch může být problémem i v interiéru, kde se alergici před pyly schovávají. Optimální hodnota vlhkosti vzduchu by se v létě měla pohybovat mezi 40 a 55 procenty. Pokud vás trápí senná rýma a otoky sliznice i doma, kam pyly teoreticky neproniknou, zkuste zvýšit vzdušnou vlhkost, ať už za pomoci zvlhčovače vzduchu, misky s vodou na parapetu, nebo mokrým prostěradlem přehozeným přes záclonovou tyč.
To platí samozřejmě pro horké a suché dny, přičemž nejohroženější jsou panelákové byty směrované k jihu či západu. Naopak ve starých činžácích se můžeme potýkat s problémem opačným - slunce sem nepronikne, co je rok dlouhý, zdi mohou být vlhké i v létě a tvoří se plísně, které opět vyvolávají alergické reakce. Boj s nadměrnou vlhkostí je komplikovanější než řešení vzduchu suchého, podrobněji se mu věnujeme v tomto článku:
Ale zpátky do přírody. Kromě pylů vzduchem čím dál více poletují i vosy, včely a sršni, jejichž bodnutí může u citlivých osob vyvolat vážnou, nebo dokonce život ohrožující reakci. Kromě zarudnutí, svědění a otoku se někdy dostaví i dušnost až mdloba, a rychlá lékařská pomoc je nezbytná.
V rámci prevence před hmyzím bodnutím odborníci doporučují:
- do přírody si neoblékat pestrobarevné oblečení (jasné barvy a květinové vzory přitahují hmyz)
- nepoužívat parfémy (vůně rovněž přitahuje opylovače)
- nechodit bosýma nohama v trávě, a to zejména v období, kdy kvetou trávy a jetele
- potraviny a limonády konzumované venku pečlivě uzavřít a zakrýt, aby nelákaly vosy