Angínovník čínský (Belamcanda chinensis) se dá pěstovat jak na zahradě, tak doma v květináči. Svými mečovitými listy vzdáleně připomíná kosatce a může dorůst výšky až 1 m. Na vrcholcích se během léta objevují výrazné skvrnité květy, jež daly vzniknout slovenskému názvu "leopardovka". U nás se nicméně ujalo jméno poukazující na schopnost byliny léčit angínu.

Semínka angínovníku se nechávají klíčit v období od ledna do března, nejlépe zakrytá fólií na povrchu rašelinového substrátu, který jsme v troubě či mikrovlnce zahřáli na pokojovou teplotu. Klíčení může trvat až dva měsíce, takže mějte trpělivost. Vzrostlé semenáčky přesadíme do nádob s drenážní vrstvou a propustným substrátem, jehož pH by mělo být neutrální. Zaléváme dostatečně, ale nepřeléváme - angínovník je náchylný na přemokření.

Pokud chcete rostlinu pěstovat venku, vyberte jí slunné stanoviště, které bude v zimě chráněno před mrazivými větry. Sazenice vysaďte až na jaře, kdy se oteplí. Dospělé angínovníky jsou mrazuvzdorné, ale na zimu je přesto raději zakrýváme chvojím či slámou. V bytě můžeme tyto rostlinky pěstovat klidně i poblíž radiátoru, v teple si libují.

Při angíně, kašli, zánětu hlasivek či jiných onemocněních dýchacích cest stačí ustřihnout špičku listu a žvýkat ho po dobu půl minuty. Chuť je pálivá a může být až nepříjemná, nicméně se tím vydezinfikuje ústní dutina a krk, a uvolní se hleny. Angínovník takto žvýkáme jen čtyřikrát denně a zase ho vyplivneme, protože obsahuje i alkaloidy, které by mohly způsobit nevolnosti. Malým dětem a alergikům ho raději nepodáváme vůbec.