Bakterie napadá všechny části rostliny nad zemí. Postupně se na napadeném rostlinném pletivu objevují větší skvrny a léze, které se stávají hnědými a černají. Poškozené části rostliny vadnou, hnědnou a nakonec usychají. Když je počasí teplé a vlhké, můžete vidět bělavé nebo jantarové kapičky bakteriálního exudátu na postižených částech rostliny. Onemocnění může způsobit odumření plodů, větví a dokonce i celých rostlin. Nejčastěji se s tímto onemocněním setkáte po odkvětu a koncem léta.

Dobré komplexní vysvětlení bakteriální spály růžovitých:

Zdroj: Youtube

Bakteriální spála růžovitých se v zimě ukrývá v napadených dřevních částech rostlin. Na jaře se na těchto částech vytváří bakteriální exudát, který slouží jako zdroj šíření infekce v období kvetení. Bakterie pronikají do semeníku na květních stopkách a dále do dřevních částí stromů. Infekce se nejčastěji šíří za teplého a vlhkého počasí s optimální teplotou mezi 21–28 °C. Bakterie se do rostlin dostávají prostřednictvím přirozených otvorů, nebo v místech poranění. Infekce nejčastěji probíhá během kvetení a v závěru léta, zejména za teplých a vlhkých podmínek.

Co je ohroženo?

Bakteriální spála růžovitých je velký problém, protože může způsobit velké škody stromům. Bakterie se snadno šíří v České republice, protože zde jsou ideální podmínky pro její růst a mnoho stromů zde trpí touto chorobou. Momentálně se bakterie vyskytuje po celé zemi.
Bakteriální spála růžovitých napadá hlavně hrušeň, jabloň, kdouloň, mišpule, jeřáb, kdoulovec, skalník, hloh, hlohyně, muchovník olšolistý, muchovník kanadský a blýskavku Davidovu. Ve volné přírodě napadá hlavně hloh.

Náročná prevence a ochrana

Stát přísně monitoruje výskyt této choroby. Provádí testy patogenity jak na samotných rostlinách, tak i na nezralých plodech náchylných odrůd hrušní, na odrůdách např. Clappova máslovka nebo Elektra či Konference.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský pak doporučuje celou skupinu opatření, jak předejít šíření bakteriální spály. Jsou to především:

  • Zdravý množitelský rostlinný materiál, který se dále pěstuje ve vhodných podmínkách pro udržení dobrého zdravotního stavu rostlin.
  • Likvidace hostitelských rostlin v okolí školek (hlohy, plané hrušně).
  • Volba vhodného stanoviště (dostatečně vzdušné lokality, vyloučení vlhkých a uzavřených lokalit).
  • Zásadní je použití rezistentních nebo odolných odrůd, hrušní např. ´Lucasova´, ´Alfa´, ´Bohemica´.
  • Odstranění zdroje nákazy, pokud již dojde k projevům příznaků a potvrzení přítomnosti tohoto patogenu uvnitř výsadeb.
  • Důležitá je dezinfekce použitého nářadí při řezu.
  • Ochrana rostlin po odkvětu měďnatými přípravky.

Zdroj: Rostlinolékařský portál, Wikipedia, Agromanuál